Strupšín je malebná dědina, kde prý nemají vrabce
Strupšín najdeme v úžlabině Strupšínského potoka hluboce zařezané do kopců pahorkatiny táhnoucí se od Bradla až pod vrcholy Jeseníků. Malá osada má dlouhou historii a také zajímavé legendy, které se k ní váží.
Jazykozpytci celkem spolehlivě určili, že pravděpodobným zakladatelem vesnice byl muž jménem Strupša a po něm má obec své jméno. Domácký tvar jména Stropšén prozrazuje, že národopisně patří tato vždy česká obec k horní Hané.
Legenda říká, že obec založil chudý uhlíř Života, kterého prý odměnil neznámý rytíř za to, že okoval koně všem rytířům, kteří padli při obraně hradu Brníčka a teď podzemí čekají na to, až jich bude zase potřeba.
V historických pramenech se Strupšín objevuje poprvé roku 1385 jako vesnice na panství se sídlem na nedalekém hradě Brníčko. Po včlenění zdejšího panství do velkého zábřežského dominia zůstala obec součástí tohoto celku až do konce patrimoniální správy v roce 1848. V počátcích neměla obec mnoho obyvatel, spíš se jednalo o takovou větší samotu. V roce 1516 je v berních dokumentech uvedeno, že ve Strupšíně žijí čtyři rodiny a v jejich čele fojt jménem Matěj. Do roku 1677 však už v této malé vsi žilo 11 usedlých rodin a počet se stále zvyšoval. Na konci poddanské doby měla obec 29 domů a 234 obyvatel.
Strupšín však nebyl bohatou vsí. Katastr obce má pouhých 124 hektarů půdy což tak tak dokázalo uživit zdejší obyvatele, kteří si navíc museli přivydělávat prací v lese, či různými domácími výrobami. Svažitý terén zdejších luk vyhovoval pastvinářství a kromě skotu se zde chovaly také ovce. Koneckonců i dnes, když do okolí Strupšína vyrazíte, najdete na loukách nad obcí nejen krávy ale právě i ovečky.
Obec byla přifařena do Lesnice, do školy chodily místní děti do nedalekého Brníčka, a to až do roku 1896, kdy byla v Strupšíně otevřena jednotřídní škola.
Pozoruhodné je, že přesto, že se jednalo o ryze českou vesnici, počet obyvatel v ní hodně klesal po druhé světové válce. Místní lidé se vydali osídlovat původně německé obce v okolí Libiny a Kamenné. Od roku 1976 součástí nedalekého Brníčka.
K obci se váže i několik legend a příběhů. Asi nejvděčnější je ta, že ve Strupšíně prý nejsou vrabci. Kořeny této pověsti prý sahají až do poddanských dob, kdy vrchnost zjišťovala ve svých obcích, zda tam vrabci nepáchají přílišnou škodu na úrodě. Místní starší se prý rozhodli, že než by měli nějaké problémy, že raději na zábřežský zámek napíší, že ve Strupšíně žádní vrabci nejsou. To se rozneslo po okolí a pocestní prý si z místních dělali šoufky. Tak se prý jednou vsadili o sud piva, že jednomu takovému posměváčkovi vrabce přinesou. Ten nevěřil, že se dá vrabec tak rychle obstarat a klidně se vsadil. Jenže hostinský jich měl prý na půdě tolik, že byl za minutku zpět v lokále i s vrabcem. A tak místní dobře popili na účet posměváčka.
Další příběh je pravdivý a byl popsán v novinách z roku 1908. Mluví o smečce vlků, která se zde objevila v těchto dnech. Nakonec byl jeden z vlků v lese nad obcí zastřelen a po vycpání se stal součástí expozice Lovecko-lesnického muzea na zámku v Úsově.
Strupšín je malebná vesnice s nádherným okolím. Dominantní památkou obce je kaple sv. Františka z Assisi, postavena na místě původní dřevěné zvonice kolem roku 1890. Dále zde najdeme tři kříže a pomník padlým. Přímo nad obcí je kopec Šebenná, kde se podle legendy konaly exekuce zločinců, odsouzených brníčskou vrchností.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.