Tvrdkovští obyvatelé hornické horečce nepodlehli
Obec na rozvodí a pořádně vysoko v horách Nízkého Jeseníku – to je Tvrdkov. Vesnice, jejíž kořeny kupodivu sahají do 13. století a jejíž okolí patří k nejkrásnějším široko daleko.
Tvrdkov leží na křižovatce cest. Hlavní silnice tudy prochází od Šumvaldu do Rýmařova a připojuje se sem také silnice vedoucí z místní části Ruda. Vesnice je skutečně vysoko v horách. Nadmořská výška centra obce se blíží k 650 metrům a na katastru najdeme i místa přesahující svou výškou hranici 700 metrů. Snad i proto je samotná obec rozvodím dvou řek. Zatímco na západě vesnice pramení Březový potok vlévající se do Oskavy, na východě spatřuje světlo světa potok Tvrdkovský, jehož vody odvádí říčka Huntava.
Založení Tvrdkova souvisí s ustavením šumvaldského panství rodem Bludoviců ve 13. století. K panství tehdy náleželo několik obcí a mezi nimi patrně i Tvrdkov. První písemnou zmínku o obci máme z roku 1349, kdy je zapsán převod majetku mezi pány ze Šumvaldu. V roce 1398 se obec stává součástí Rabštejnského panství a po přesunu majetku pod správu z Janovic zde zůstává až do konce patrimoniální správy.
Když se vydáme do nejstarších dějin Tvrdkova, neměli bychom opomenout jednu zdejší historickou záhadu. Tou je zřícenina Pustého zámku, která leží vysoko nad soutokem Huntavy a Tvrdkovského potoka naproti ostrým skaliskům Sovích skal. Chybí o ní jakákoliv písemná zpráva. Odborníci na stavební vývoj opevněných sídel se domnívají, že hrad byl založen nejpozději v polovině 13. století a nepřežil jeho konec. Nevíme však o něm vůbec nic.
Tvrdkov měl odpradávna svého rychtáře. Budova rychty již sice nestojí, byla zbořena v šedesátých letech, první zmínka o rychtě však sahá ještě do 16. století. Právě zdejší rychtář Augustin Linke se největší mírou zasloužil o stavbu zdejšího kostela. Počátky stavby můžeme datovat do roku 1768. Stavba byla dokončena o deset let později. Nový kostel byl zasvěcen sv. Antonínu Paduánskému. V roce 1784 pak byla u kostela zřízena pobočná farnost. Zajímavé je, že podle dokumentů o konfiskaci zvonů za I. světové války byl na jednom z nich letopočet 1601. To by odpovídalo informacím, že předchůdcem současného kostela byla dřevěná zvonice s kaplí.
To už byli obyvatelé Tvrdkova víceméně všichni německé národnosti. Původní slovanské osídlení totiž po třicetileté válce doplňovali němečtí kolonisté, kteří získali v obci většinu. Tvrdkov pak nesl až do roku 1919 německé jméno Pürkau.
Přestože se osada nachází v místech, které byly odpradávna spojeny s hornictvím, samotného Tvrdkova se důlní podnikání mnoho nedotklo. Obec si zachovávala svůj zemědělský charakter.
Patřila však mezi pokrokové obce. Tak například první jednotřídní škola byla v Tvrdkově postavena už v roce 1798. Od roku 1919 byla do vesnice zavedena elektřina. Obecní webové stránky tvrdí, že důvodem k tomu byl nedostatek petroleje ke svícení. Obilí vypěstované na kamenitých polích mlel odpradávna menší mlýn.
Tvrdkov je pozoruhodným místem, kde stojí za to se zastavit a odpočinout si. Třeba před cestou dolů k proslulým Rešovským vodopádům, či nahoru na vyhlídky kopců nad Dobřečovem. Je to vyhledávané místo pro cyklisty a v zimě se po okolních pastvinách skvěle jezdí na běžkách.
Poslouchejte naši rozhlasovou pohlednici v pátek 27. června.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.