U stréčka Křópala a Jozéfka Melhoby

Muzeem vás ochotně provede jeho správkyně – paní Naděžda Plachá. Muzeum rovněž připomíná zdejší významné umělecké rodáky, kteří stáli u zrodu nezapomenutelné komické dvojice stréček Křópal a Jozéfek Melhoba – Valentina a Václava Šindlerovy. Jejich otec František Šindler provozoval v Cholině obchod a hospodu.

Ze sedmi dětí (tří dcer a čtyř synů), které zplodil se svou ženou Kateřinou, měla většina z nich umělecké nadání. Platí to o jeho synovi Františkovi, skvělém houslistovi a koncertním mistrovi, nejmladším Antonínovi, lyrickém tenorovi, který si zazpíval na mnoha českých i zahraničních operních scénách, ale zejména o jeho zbývajících synech: Valentinovi a Václavovi.

Valentin Šindler, který žil v letech 1885 až 1957, začal nejprve studovat bohoslovectví, ale posléze se vydal na popud dirigenta Karla Kovařovice na dráhu operního pěvce. Po dvou letech ve Zlaté kapličce se zařadil od roku 1917 mezi opory brněnského Národního divadla. Jeho mladší bratr Václav Šindler (1893 – 1952) začal svou operní kariéru v Ostravě a od roku 1922 působil rovněž v Národním divadle v Brně.

Přelomem v jejich životě a umělecké tvorbě se stal Štědrý den roku 1921, kdy vyšla v časopise Divadelní šepty vydávaném v Národním divadle Brno hanácká vyprávěnka „o brněnskym a jiným divadle“, podepsaná jakýmsi stréčkem Matějem Křópalem z Břochovan. Pod tímto pseudonymem se skrýval už zmíněný sólista brněnské opery Valentin Šindler. A protože jeho povídání sklidilo u čtenářů úspěch, „plkačke“ stréčka Křópala začaly v Divadelních šeptech vycházet stále častěji. A nejen v nich. Stréčka Křópala objevil v polovině dvacátých let brněnský rozhlas, který tehdy začínal své vysílání. Později se zrodil čirou náhodou synovec stréčka Křópala Jozéfek Melhoba, kdy Valentinův bratr Václav Šindler vyplnil na Silvestra roku 1925 hlasem osmiletého chlapce neplánovanou pauzu ve vysílání. Od té doby si návštěvníci estrád a rozhlasoví posluchači vynutili společné účinkování této dvojice, k níž se později ještě přidala tetička Křópalka v podání Antonie Košnerové a později Ludmily Janulíkové.

Společně vytvořili přes šedesát rozhlasových pořadů, vystupovali v řadě divadelních programů a na mnoha estrádách. O fenomén stréčka Křópala projevil zájem i film. Roku 1932 vytvořil Valentin Šindler ve Fričově filmu Kantor Ideál postavu hanácky mluvícího dobráckého školníka. Valentin Šindler alias stréček Křópal si zazpíval také ve zfilmované operetě Vlastislava Viplera Na Svatém Kopečku. Spolupráci bratrů Šindlerových ukončil až roku 1952 nečekaný skon Václava Šindlera v Letním divadle na brněnském výstavišti.

I dnes ale žijí lidé, kteří se snaží na odkaz Valentina a Václava Šindlera navázat. Pan Jiří Vrba z hanáckého souboru Větřák Pivína (stréček Křópal) ve spolupráci se svým kolegou Václavem Horákem (Jozéfek Melhoba) uvedli na letošní Pondělí velikonoční v ČRo Olomouc další ze svých novodobých příběhů populární dvojice: humoresku Velikonoce stréčka Křópala. Věřme, že nebude poslední.

Více se dozvíte v neděli 8. června ve 14 hodin a 30 minut v pořadu z cyklu Hlásí se Olomouc.