V Březovém stál mlýn patrně dříve než samotná obec
Osada Březové je dnes součástí města Litovel. Odpradávna je toto místo spjato s vodou Moravy, byť od samotné řeky leží ještě poměrně daleko.
Také počátky historie obce souvisí s mlýnskou strouhou. Již ve 13. století stál na jejím toku mlýn, který přináležel do unčovického dominia. Nad mlýnem odcházela část nadržené vody do soustavy tří rybníků, které sloužily jako hospodářské, ale zároveň tvořily i část obranného systému unčovické tvrze.
První písemná zmínka o obci se vztahuje k roku 1346, kdy na unčovické tvrzi sídlila Jitka, vdova pro Čeňku Ptáčkovi z Lipé i se svou matkou. V majetku unčovických zemanů zůstává Březové i nadále. Nic na tom nezměnily husitské války, ani to, když vojska Matyáše Korvína unčovickou tvrz poničila.
Tvrz byla sice obnovena, panství však získávají nejprve pánové z Kunštátu a později Haugvicové. Ti vlastnili i panství bouzovské a sídlili tedy většinou tam.
Právě Václav Haugvic povolil obyvatelům Březové lovit ryby ve všech vodách v okolí, výměnou za čtyři mísy ryb, které byli na Bouzov povinni dodat o velkých postních obdobích. I díky tomuto rozhodnutí vrchnosti bylo Březové po následující staletí považováno za rybářskou osadu. Pro místní obyvatele byl skutečně rybolov jedním z hlavních způsobů obživy. Kromě toho se však zabývali také zemědělstvím, pastevectvím a prací v lese.
V roce 1546 však Haugvicové zdejší obec opět prodávají, tentokrát městu Olomouc. V té době v Březovém stálo 18 chalup, do nichž je počítán stále mlýn, panská myslivna a domek hlídače rybníků, který byl pořízený porybnému, jenž sídlil na unčovické tvrzi. Všichni obyvatelé byli podle starých zápisů bohabojní Hanáci, kteří docházeli na mše do nákelského kostela. Tam se též zpočátku docházelo do školy.
Z konce sedmnáctého století máme podrobnější zprávy o zdejším mlýně, který měl dvě mlecí stolice, olejnu, a také jednolistovou pilu. Krátce po třicetileté válce začalo město Olomouc vyžadovat k obnově škod stále vyšší roboty po poddaných ze svých vesnic. To se týkalo i Březového a také zdejší sedláci se odhodlali k protestu a zastavili robotu a všechny platby městu. Spor se táhnul čtyři roky a nakonec jej podaní prohráli. Byli odsouzeni k nuceným pracím na olomoucké pevnosti.
Poddanské povinnosti skončily až v roce 1848. Obec však nezískala samosprávu a byla přiřazena pod Unčovice, kam patřila až do roku 1980, kdy obě vesnice připadly pod Litovel. Tam od roku 1868 chodily děti do školy.
V roce 1888 byl v Březovém založen hasičský sbor, což se hodilo už o rok později, kdy část obce vyhořela. V roce 1893 pak vyhořel i zdejší prastarý mlýn. Díky tomu mohla být na jeho místě vybudována moderní stavba s turbínou, která měla elektrifikovat nejen Březové, ale i Unčovice. V roce 1906 se v obci poprvé rozsvítilo elektrické světlo. Od roku 1900 byla obec s Unčovicemi propojena novou silnicí.
Ve stejné době byly také postupně vysušeny okolní pozemky a zrušeny rybníky. Tím se zlepšila hospodářská situace zdejších rolníků. Ti tak měli čas na kulturu, a tak v obci vzniknul čtenářský spolek a později i divadelní ochotníci, kteří se stali proslulými i daleko za hranicemi vesnice.
Z památek se v Březovém můžeme pokochat Boží mukou na Trávníku z roku 1842, kaplí z roku 1934, která nahradila starou zvonici, a také budovou elektrárny na místě starého mlýna ze 13. století.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
