V Řimicích dodnes stojí tvrz i prastarý mlýn přebudovaný na moderní elektrárnu
Řimice jsou nevelkou obcí, která se rozkládá na úpatí vápencového masivu kopce Třesína. Katastr vesnice uzavírá údolí Mohelnické brázdy a právě tady vstupují poutníci do jednoho z nejcennějších přírodních území Litovelska.
Historie Řimic je letitá. Z roku 1281 pochází první zmínka o obci. Ta byla pravděpodobně v roce 1371 rozdělena na dvě části. Celkem 24 usedlostí tehdejších Řimic přináleželo k úsovskému panství, druhá část, k níž náležela už ve 14. století zdejší tvrz, byla vladyckým zbožím. Původně samostatným, později tvrz patřila až do zrušení poddanství ke statku v Červené Lhotě. Zajímavé je jméno obce, které prý vychází ze staročeského slova „hřím“. Také první zápisy jména jsou dnes téměř nevyslovitelné.
Majitelé vladycké části obce se zejména v počátcích psaných dějin velmi často střídali. Asi nejdéle držel tvrz, zmíněnou poprvé k roku 1359, rod vladyků ze Slavoňova. Teprve v roce 1507 prodávají potomci tohoto rodu tvrz a řimické zboží Albrechtu Rohovládovi z Bukůvky. Ten se usadil na Červené Lhotě, a tak došlo k těsnějšímu propojení obou sousedních obcí.
Řimice jsou velmi bohaté na památky. Už byla zmínka o zdejší tvrzi. Tou měl být v minulosti dnešní dům s číslem popisným 11. Tvrz se nachází na východním výběžku ostrohu, na němž se rozkládá staré jádro obce. Na severní a západní zdi bývala k vidění prý i původní sgrafitová omítka. Na pozemku tvrze se nacházel hraniční kámen nesoucí symboliku panství úsovského a bouzovského s vytesaným letopočtem 1725.
Nejnápadnější památkou je pravoslavný chrám
Další památkou je zdejší kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla postavena v roce 1727 prý proto, aby kněz z Moravičan mohl v čas povodně sloužit bohoslužby v obci. Asi nejviditelnější památkou je pravoslavný chrám sv. Ludmily z roku 1934. Z dalších zajímavostí lze jmenovat sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého na horní návsi, kde je postaven i pomník padlých občanů v první světové válce a pomník Rudé armády. Od roku 1867 zde byla i škola, dnes slouží jako Dům s pečovatelskou službou.
K řimickému katastru patří i osada Nové Mlýny, kterou najdeme na levém břehu řeky Moravy. Poprvé je zde mlýn zmiňován už v roce 1564. Později zde kromě mlýna vyrostla i lichtenštejnská nájemní hospoda, která byla pronajímána různým provozovatelům.
Mlýn zde fungoval až do 20. let. Byla u něj i menší pila na pořez dřeva z okolních lesů. V roce 1923 areál mlýna získává Karel Plhák, původem z Háje u Třeštiny a přestavuje jej do podoby moderní elektrárny, která funguje dodnes. Stejně jako v jeho rodném Háji nese i zdejší budova dokončená v roce 1924 funkcionalistické prvky.
V poválečných letech zde fungovala pověstná rybářská hospoda. Ta je však již delší dobu mimo provoz a částečně ji nahrazují novější podniky, které zde vznikly.
Řimice byly samostatnou obcí až do roku 1976, kdy byla připojena i s Novými Mlýny k Bílé Lhotě. Za obcí se nachází zmíněný kopec Třesín s významnými krasovými jevy a zajímavými přírodními zákoutími. Pozoruhodné jsou i mokřadní louky u vesnice a také mlýnský náhon, který odvádí vodu z Moravy a vede až do Olomouce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
