Vacetín kdysi jmenovali i Dvacetínem. Jméno mu však dal patrně zakladatel Vacata

25. červenec 2019

Osadu Vacetín, která je dnes součástí nedalekého Pavlova najdeme jihozápadně od Mohelnice na malebných kopcích Mírovské vrchoviny, při silnici klikatící se krajinou z Mohelnice do Vranové.

Obec se rozkládá v nadmořské výšce 440 metrů, v sedle mezi vrcholkem 456 metrů vysokého kopce nad obcí a vrcholy v okolí samoty Střítež. I když nadmořská výška Vacetína není nějak velká, má charakter horské obce. Však také podnebí v této oblasti spíše připomíná mnohem vyšší oblasti.

Boží muka před vesnicí

Podíváme-li se do historie osídlení zdejšího kraje, zavádějí nás první zprávy do 14. století. V jeho polovině, tedy konkrétně v roce 1351, majitel Vranovského panství Bernart z Mrdic prodal svým bratrům Záviši a Benešovi z Rychenburku polovici zboží, tedy i půl Vacetína.

Hrad Vraní hora i s panstvím patřil králi, a ten, konkrétně Zikmund Lucemburský, jej v roce 1425 dává do zástavy pánům ze Lhoty. Tomuto rodu pak patřila obec až do roku 1567, kdy ji koupilo město Mohelnice.

Patrně za českouherských válek zanikla sousední historicky velmi významná osada Střítež s kostelem a tvrzí a útrapy se nevyhnuly ani Vacetínu. Na rozdíl od Stříteže, kde dnes zbyla jen hájovna, Vacetín je v polovině 16. století uváděn jako znovu osídlený, byť počet obyvatel zde nebyl nějak vysoký. Lánový rejstřík uvádí po roce 1677 ve vesnici jen jedenáct rodin. Podle informací z berních listin byla obec do třicetileté války českou enklávou. Po válce sem přicházejí usedlíci z německy mluvících oblastí, a tak se objevují německá jména. Česká menšina se ale, na rozdíl od některých okolních obcí, udržela ve Vacetíně až do roku 1918. Zajímavé je, že v historii se objevuje kromě názvu Vacetín, odvozeného od osobního jména Vacata, také varianta jména Dvacetín.

Vacetínská kaplička

Počet usedlíků v obci byl v minulosti poměrně stálý. V roce 1834 je zde uváděno 18 domů a 112 obyvatel. O šedesát let později 20 domů se 121 obyvateli. Bohužel dnes je počet trvale bydlících osob ve vesnici výrazně nižší. Žije zde jen kolem třiceti lidí.

Při cestě z Mohelnice do Vacetína stávala odpradávna nedaleko obce na návrší zájezdní hospoda Zavadilka. Ta byla patrně kdysi založena při vesnici Lhotka zmiňované již v roce 1378. Za třicetileté války byly patrně zničeny zdejší tři usedlosti, podle kterých měla osada německé jméno Vierhofen (tedy Čtyři Dvory). Po roce 1750 bylo toto místo opět dosídleno a dostalo název podle hostince Zavadilka.

Interiér vacetínské kapličky

Po roce 1848, tedy po zániku vrchnostenské správy, byl Vacetín spolu se Zavadilkou a někdejší vsí Střítež zařazen do poměrně velkého územního celku se sídlem ve Svinově. Jeho součástí Vacetín zůstal až do roku 1949, kdy byl přiřazen k nedaleké obci Veselí a spolu s ní se stal v roce 1960 součástí Pavlova.

Obyvatelé Vacetína se po většinu času existence obce živili zemědělstvím, domácími řemesly, a také prací v lese. Nedaleko obce se v 19. století těžívala železná ruda a část zdejších obyvatel docházela také do dolů na tuhu do nedalekého Svinova. Po II. světové válce byla značná část zdejších obyvatel odsunuta do Německa a zcela dosídlit se tuto malou osadu v kopcích již nikdy nepodařilo.

V posledních letech se do Vacetína často vydávají zejména cykloturisté – pěší vyhledávají spíše cestu přes nedalekou Střítež. Najdou zde malebnou krajinu střídající výhledy na zalesněnou vysočinu i do polí úrodné Mohelnické brázdy

Přímo v obci pak na návsi stojí kaplička sv. Barbory z roku 1838 – možná připomínka někdečjších horníků – jejichž patronkou tato světice je. Dále zde najdeme kamenný kříž a boží muka při výjezdu směrem na Mohelnici. Staré časy ilustruje několik malebných domů v obci či kamenné patníky kolem silnice. Pro milovníky geologie můžeme připomenout geologickou zvláštnost Vacetína. Právě zde v ohybu silnice na konci vesnice směrem k Veselí začíná tzv. Vacetínské nasunutí, tedy setkání dvou geologických ker Svinovsko-vranovského krystalinika s krystalinikem Zábřežským.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.