Ve zlatohorské Poštovní štole najdete sklad trhavin i modré krápníky
Turisté přijíždějí do Zlatých Hor stále častěji díky pověsti města, kde se těžívalo zlato. Zdejší hornický skanzen patří k nejnavštěvovanějším památkám, do podzemí se však turisté doposud nedostali.
Zlatohorské podzemí se brzy dočká prvních návštěvníků mimo horníky a geology. Město totiž pro turisty na letošní letní sezónu připravuje zpřístupnění někdejší Poštovní štoly, která by tak zájemcům o montánní památky mohla umožnit nahlédnout do středověkých i novodobých chodeb pod Příčnou horou.
Jedinou přístupnou podzemní prostorou byla dříve speleoterapie místního sanatoria, kde se zejména děti s respiračními chorobami léčí blahodárným vlivem podzemního klimatu.
I proto se představitelé města snažili získat prostředky na rekonstrukci některé z opuštěných štol, aby bylo možné přivést pod zem i běžné turisty. Volba padla právě na Poštovní štolu, jejíž úpravy trvají už něco přes rok.
Počátky dolování zlata ve Zlatých Horách a okolí sahají až do prehistorických dob
Od 13. století se zde těžilo zlato a později i jiné kovy hlubinnými metodami. Samotná Poštovní štola je zmiňována v roce 1513, velká část zdejších chodeb je však vyražena v době rozvoje zdejšího kutání v 17. století. V podzemí se těžilo nejen zlato, ale také olovo, měď, zinek a za pozornost stojí i čerpání zdejší důlní vody k výrobě vitriolu.
Historické prostory Poštovní štoly byly v 50. letech minulého století částečně opět rozkutány novodobými prostory. Vznikl tak unikátní komplex historických a novodobých důlních prostor, které skrývají i mnohá zajímavá zákoutí.
Voda v podzemí doslova čaruje
Nádherné je například jezírko, které vzniklo v jedné z vytěžených prostor, jehož voda je křišťálově čistá. Bíle zbarvený potůček odvádějící důlní vodu, který se ve světle lamp rozzáří jako diamant, je důkazem, že zdejší ruda obsahuje zinek, který ve vodě a na světle čaruje.
Asi nejpozoruhodnějším elementem zlatohorské podzemí jsou však nátek alofánu. Jedná se o vodnatý křemičitan hlinitý, který vytváří na stěnách štol náteky připomínající sintrovou výzdobu jeskyní. Díky obsahu mědi je zde alofán zbarvený do modra a pohled na obrazce, které na stěnách vytváří, je doslova kouzelný. Zejména na drobounké modré krápníky, které jsou k vidění pouze zde.
Člověčí stopy
Neméně zajímavé jsou však v okruhu, který se pro budoucí návštěvníky připravuje, stopy práce lidských rukou. Kromě novodobého zabezpečení stezek rovnaninou či širokých ražených štol z minulého století, zde jsou k vidění například dochované gotické stropy starých chodeb. Nechybí ani větrací komíny a pozoruhodné jsou například i nalezené stopy ručního tesání podzemních prostor.
Závodný dolu Jan Kotris, který dohlíží na finišující práce na zpřístupnění podzemí potvrzuje, že tzv. malý okruh, který bude otevřen v letošním roce, je jen první etapou zpřístupnění zdejšího podzemí. Při jeho prohlídce se mohou návštěvníci podívat do jednoho patra s malým výletem o kousek výše, nad jeho úroveň. Do budoucna by ovšem mělo být přístupné také jedno ze spodních pater dolu.
Zde se zachovalo mnohem více historických artefaktů. Kromě samotných štol jsou zde zbytky čerpacího zařízení i únikového komína, který si dávní havíři vytesali. „Také tady ukážeme sklad trhavin. Tak říkáme skládce dříví, které si zde havíři před mnoha staletími uložili pro sázení ohně, kterým se rozrušovala tvrdá hornina. Jak byla štola opuštěna, dříví zde zůstalo a zkamenělo,“ popisuje Jan Kotris. Tato část dolu je však stále ještě v úpravě a bude zpřístupněna až v budoucnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.