Veselá procházka Veselíčkem
Veselíčko je malebná vesnice na rozhraní roviny Moravské brány a předhůří Oderských vrchů. Půvab obce jen podtrhuje výhodná poloha, kdy je vesnice obrácená na jih a ze severu chráněná masívem Zámeckého vrchu, jakoby zalitá sluncem v každém krásné dni. I proto se sem vydá Mirek Kobza v neděli 2. února na malou procházku, kterou jej provedla Lucie Pazderová a její syn Viktor.
Stopy osídlení Veselíčka sahají až do pravěku, což potvrzují nálezy stop pobytu prehistorického člověka na zdejším katastru. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1275. Tehdy byla obec rozdělena na několik částí (dvorů), z nichž každou spravoval jiný majitel, přičemž se většinou jednalo o nižší šlechtice.
Ve 14. století patřilo Veselíčko moravskému markraběti, a už tehdy bylo středem rozsáhlého panství, které v sobě pojímalo vesnice z blízkého i vzdálenějšího okolí. Byly to Lazníky, Lazníčky, Radvanice, Buk, Výkleky, ale i Velký Újezd, Kozlov a Staměřice. V 16. století zde Erazim z Bobolusk nechal vystavět tvrz a pivovar, první jasně zmíněné panské sídlo. Od roku 1573 bylo Veselíčko majetkem šlechtického rodu Podstatských z Prusinovic, později Podstatských - Lichtensteinů. Zámek zůstal v jejich správě až do roku 1945, kdy byl vyvlastněn státem.
Procházka po Veselíčku nemůže začít jinde než právě u místního zámku. Kupodivu se nejedná o nijak rozsáhlou budovu, o to reprezentativnější však je. Jádro zámku pochází z 18. století a pozdější úpravy budovu jen zkrášlily. Západně od vlastní zámecké budovy si návštěvníci mohou prohlédnout i někdejší hospodářské zázemí zámku. Kromě dvora se zde zachovaly i někdejší byty pro úřednictvo, budova pivovaru, a také sochařská výzdoba – sochy sv. Aloise, sv. Floriana a další. Zámek dnes slouží jako sociální ústav a není veřejně přístupný.
Pozoruhodností Veselíčka je také zámecký park. Má dvě části. Francouzská zahrada před zámkem dává této venkovské stavbě monumentální podobu a navíc nabízí pozoruhodné výhledy do kraje. Na zahradu navazuje anglický park, který prošel nedávno rekonstrukcí a je dnes vyhledávaným místem pro procházky místních i turistů. Odsud by také měla vycházet nově budovaná naučná stezka nazvaná Hraběnčina, která provede turisty nejen obcí, ale i krajinou.
Kromě kapliček a křížů v obci se můžeme pokochat také pohledem do zdejšího kamenolomu. Přestože už průmyslová těžba v lomu neprobíhá, s blížící se stavbou dálnice kolem Přerova se patrně přibližuje i chvíle, kdy se odsud zase bude vyvážet štěrk a kámen.
Kousek za obcí je k nalezení lokalita tří rybníků, která je chráněnou lokalitou výskytu obojživelníků a společenstev vodních rostlin. Pozoruhodný je také vrch nad obcí. Zámecký kopec, jak se jmenuje, však není jen lokalitou dalekého výhledu, ale také místem posledního odpočinku vojáků z dob napoleonských válek. Vojáci různých národností zemřeli v provizorní nemocnici, která byla celkem třikrát zřízena ve zdejším zámku. Na paměť pohřbených obětí války zde byl vytyčen symbolický hřbitov a vztyčen památník k jejich poctě.
Na procházku Veselíčkem vás pozvaly Toulky krajem v neděli 2. února.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
