Vikantice zdaleka nejsou jen Díra u Hanušovic
Ještě nedávno byly Vikantice nedaleko Hanušovic známé jen několika málo milovníkům krásných výhledů a zapadlých vesnic. Před pěti lety se právě zde natáčel úspěšný film Díra u Hanušovic a z Vikantic se stala vyhledávaná destinace. Výhledy, půvabný kostel i zajímavá historie obce však zůstaly beze změn.
Vikantický katastr dnes zabírá velkou část území náhorní plošiny vybíhající z Rychlebských hor směrem k jihu a oddělující od sebe údolí řek Branná a Krupá. Nadmořská výška obce se pohybuje kolem šesti set metrů a to ji řadí k nejvýše položeným trvale osídleným místům v kraji. Není bez zajímavosti, že jeden z nejvyšších vrcholů katastru Vikantic zasahuje až ke známé sjezdovce nad Brannou.
I díky této exponované poloze v horách byly Vikantice založeny až poměrně pozdě. Usuzujeme to podle první písemné zmínky o vesnici, která pochází z roku 1437. Tehdy obec patřila ke kolštejnskému panství – tedy dominiu se sídlem v dnešní Branné. Zakladatelem obce byl patrně jakýsi Weigel, neboť nejstarší jméno obce znělo Weigelsdorf.
Vikantice zažily světlé, ale také temné časy
Zajímavé je, že v 16. století máme ve vesnici zprávy o svobodném dvoře. Tento statek nezávislý na vrchnosti mohl původně patřit právě zakladateli obce. Dvorec zanikl po roce 1675, kdy byl sloučen s kolštejnským panstvím.
Součástí dominia zůstaly Vikantice až do konce vrchnostenského zřízení, kdy připadly do šumperského okresu, soudní správu vykonával okresní soud ve Starém Městě pod Sněžníkem. V 19. století se obci dařilo. Počet obyvatel narůstal až 684 osob německé národnosti v roce 1900 a přes drsné podmínky vesnice bohatla. Vikantický dvůr byl rozparcelován a rozprodán místním obyvatelům, kteří si zde už v roce 1904 zřídili družstevní mlékárnu. Kromě ní ve vesnici působil i mlýn a pila a nedaleko vesnice se těžil i tuha. Už od nepaměti se v obci vyučovalo a škola je zde zmíněna již v roce 1785.
![Obec Vikantice | foto: Miroslav Kobza Obec Vikantice](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles//public/images/03845070.jpeg?itok=mgjHWXj0)
Vše změnila II. světová válka a následný odsun německých obyvatel. Vikantice se už nikdy nepodařilo zcela dosídlit, místní průmysl zanikl a zemědělství zde zachraňoval Státní statek se sídlem ve Starém Městě. I když byl k Vikanticím už v padesátých letech přiřazen i nedaleký Šléglov a Kromfelzov, vesnice nedosahovala ani třetiny původního osídlení a počet obyvatel i nadále klesal. V roce 1975 obec připadla k Branné a osamostatnila se až v devadesátých letech. Dnes zde žije kolem osmdesáti trvalých obyvatel.
Proslavily se i díky filmu
Vikantice si sice zahrály hlavní roli ve filmu Díra u Hanušovic, pro milovníky krásné krajiny a památek ale rozhodně mají nevšední půvab. K významným stavbám v obci patří zdejší kostel sv. Wofganga. Kostel ve Vikanticích stával už před rokem 1577. Současný chrám navazuje na svého renesančního předchůdce a byl postaven v roce 1641. Kosek od kostela stojí pomník padlých v I. světové válce a v obci a okolí najdeme i další drobné sakrální památky. Téměř mysticky působí dřevěný kříž při vjezdu do vesnice od Habartic. V obci stojí také památná Valíčkova lípa, strom s obvodem kmene pět set čtyřicet centimetrů a výškou dvacet dva metrů.
Od Vikantického kopce nad vesnici je neuvěřitelný rozhled. Z jediného místa se zde dá spatřit jak masív Králického sněžníku, tak i nejjižnější část Rychlebských hor a velký část západních Jeseníků. Zastavující auta přímo na úzké cestě s kochající se pocádkou jsou jen důkazem nádherného výhledu z těchto míst.
![Obec Vikantice | foto: Miroslav Kobza Obec Vikantice](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles//public/images/03845069.jpeg?itok=z8iccsSa)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.