Vikantice zdaleka nejsou jen Díra u Hanušovic

Vikantický katastr dnes zabírá velkou část území náhorní plošiny vybíhající z Rychlebských hor směrem k jihu a oddělující od sebe údolí řek Branná a Krupá. Nadmořská výška obce se pohybuje kolem šesti set metrů a to ji řadí k nejvýše položeným trvale osídleným místům v kraji. Není bez zajímavosti, že jeden z nejvyšších vrcholů katastru Vikantic zasahuje až ke známé sjezdovce nad Brannou.

I díky této exponované poloze v horách byly Vikantice založeny až poměrně pozdě. Usuzujeme to podle první písemné zmínky o vesnici, která pochází z roku 1437. Tehdy obec patřila ke kolštejnskému panství – tedy dominiu se sídlem v dnešní Branné. Zakladatelem obce byl patrně jakýsi Weigel, neboť nejstarší jméno obce znělo Weigelsdorf.

Vikantice zažily světlé, ale také temné časy

Zajímavé je, že v 16. století máme ve vesnici zprávy o svobodném dvoře. Tento statek nezávislý na vrchnosti mohl původně patřit právě zakladateli obce. Dvorec zanikl po roce 1675, kdy byl sloučen s kolštejnským panstvím.

Součástí dominia zůstaly Vikantice až do konce vrchnostenského zřízení, kdy připadly do šumperského okresu, soudní správu vykonával okresní soud ve Starém Městě pod Sněžníkem. V 19. století se obci dařilo. Počet obyvatel narůstal až 684 osob německé národnosti v roce 1900 a přes drsné podmínky vesnice bohatla. Vikantický dvůr byl rozparcelován a rozprodán místním obyvatelům, kteří si zde už v roce 1904 zřídili družstevní mlékárnu. Kromě ní ve vesnici působil i mlýn a pila a nedaleko vesnice se těžil i tuha. Už od nepaměti se v obci vyučovalo a škola je zde zmíněna již v roce 1785.

Obec Vikantice|foto: Miroslav Kobza

Vše změnila II. světová válka a následný odsun německých obyvatel. Vikantice se už nikdy nepodařilo zcela dosídlit, místní průmysl zanikl a zemědělství zde zachraňoval Státní statek se sídlem ve Starém Městě. I když byl k Vikanticím už v padesátých letech přiřazen i nedaleký Šléglov a Kromfelzov, vesnice nedosahovala ani třetiny původního osídlení a počet obyvatel i nadále klesal. V roce 1975 obec připadla k Branné a osamostatnila se až v devadesátých letech. Dnes zde žije kolem osmdesáti trvalých obyvatel.

Proslavily se i díky filmu

Vikantice si sice zahrály hlavní roli ve filmu Díra u Hanušovic, pro milovníky krásné krajiny a památek ale rozhodně mají nevšední půvab. K významným stavbám v obci patří zdejší kostel sv. Wofganga. Kostel ve Vikanticích stával už před rokem 1577. Současný chrám navazuje na svého renesančního předchůdce a byl postaven v roce 1641. Kosek od kostela stojí pomník padlých v I. světové válce a v obci a okolí najdeme i další drobné sakrální památky. Téměř mysticky působí dřevěný kříž při vjezdu do vesnice od Habartic. V obci stojí také památná Valíčkova lípa, strom s obvodem kmene pět set čtyřicet centimetrů a výškou dvacet dva metrů.

Od Vikantického kopce nad vesnici je neuvěřitelný rozhled. Z jediného místa se zde dá spatřit jak masív Králického sněžníku, tak i nejjižnější část Rychlebských hor a velký část západních Jeseníků. Zastavující auta přímo na úzké cestě s kochající se pocádkou jsou jen důkazem nádherného výhledu z těchto míst.

Obec Vikantice|foto: Miroslav Kobza