Vodopády v Žabníku hučí jen kousek od lidských sídel

28. únor 2018

Vodopády máme obvykle spojeny s horami. Značku vodopádu však lze na turistických mapách najít také necelých 300 metrů od dálnice vedoucí kolem Lipníku a Hranic do Ostravy. Tamní vodopády leží jen pár desítek metrů od malé osady a jméno jim dal potok Žabník pramenící v Oderských vrších.

Najít se dají snadno. Hučí kousek od silnice do Uhřínova, opravdu jen pár metrů nad místními domy. Pravda, kdo čeká desetimetrové stupně pěnícího živlu, má smůlu. Tři vodopádky, které zde překonávají několik skalních prahů nad sebou, mají výšku jen něco kolem dvou metrů. Největší z nich je ten prostřední, který je spolu s nejnižším stupněm viditelný už z mostu přes potok. Naopak nejdivočeji vypadá stupeň, který je položený nejvýše, kde se voda vrhá sice jen do hloubky necelých dvou metrů, zato z regulérního skalního schodu.

Kaskád je v Žabníku hned několik nad sebou

Na vodopádky je krásná podívaná, zejména v jarních měsících, kdy nezapřou původ potoka v kopcích kolem Uhřínova. Právě z odbočky silnice na Uhřínov se sem nejlépe dostanete. Pár metrů za křižovatkou odbočuje ze silnice lesní cesta a odsud jsou už vodopádky vidět. Pokud byste se rozhodli pro delší procházku proti proudu potůčku, nejenže se můžete potkat s lecjakou lesní zvěří, ale navíc můžete dojít i ke studánce Juřačka, která s lavičkou vedle tvoří krásné zátiší.

K Žabníku a Juřačce se váže jedna historická zajímavost. V roce 1476 při prodeji vsí panství Drahotušského jsou uváděny k prodeji také pusté vesnice Jiratska a Zabikov. Historikové z 30. let si ztotožnili tyto obce právě s místy kolem Žabnického potoka. Dnešní osada Žabník, tedy měla být oním Zabikovem a místo kolem Juřačky bývalo prý vesnicí Jiratska. Co se týče Žabníku, tomu by se i věřit dalo. Osídlení kolem studánky se zdá už méně pravděpodobné, ale kdo ví – je to už hezkých pár let, co je vesnice pustá.

Trasy pro pěší i cykloturisty

Proti proudu potoka vede značená cyklotrasa mířící do Středolesí a pak dále do Potštátu. Je ale určena spíše pro opravdu zdatné cyklisty. Stoupání se sice v tomto případě vyhnout nedá, cesta po asfaltu do Uhřínova je však přece jen o něco pohodlnější. Pokud člověk ale přece jen raději zvolí cestu údolím, může se vydat po lesní cestě do Podhoří a pak si vystoupat na zbytky hradu Drahotuš. Ještě před tím se ale stojí za to zastavit i v samotné osadě Žabník. Tudy kdysi vedla cesta do Středolesí, kudy chodívali místní za obchodem i za prací. Jak už název napovídá, bylo to místo mokřinaté a těžko průchodné.

Podloží vodopádů tvoří břidlicové prahy

Množství vody tu chtěl využít podnikavý krajánek Pavel Hrubý, který spravoval mlýn své manželky v Podhoří. Plány k mlýnu se dodnes zachovaly, a tak víme, že je zhotovil stavitel Dominik Čudlík a mlynář si žádost o povolení této stavby podal na konci srpna roku 1822. Pavel Hrubý chtěl celou bažinatou plochu o přibližně 300 sázích zrekultivovat a vytvořit v horní části nádrž, jejíž voda by poháněla mlýn.

Přestože za pozemek nabízel dvacet zlatých a k tomu dalších deset zlatých ročně, vrchnost mu stavbu nepovolila. Prý proto, že v samotném Podhoří se na říčce Jezernici nacházelo již pět mlýnů a konkurence nebyla žádoucí. Projekt mlýna se nám ale zachoval, a tak můžeme v archivu obdivovat kreslířský talent tehdejších stavitelů.

autor: kbz
Spustit audio