Vojtíškov - vesnice s krásným rozhledem a malebnou historií

2. prosinec 2015

Malebná krajina, krásné výhledy, libozvučné jméno – tak nějak se mi jeví Vojtíškov. Tato malá osada dnes přináleží k Malé Moravě, vypínající se katastrem z údolí Moravy až k vrcholu Sviní hory do nadmořské výšky téměř 1100 metrů.

Kdysi se chodilo do Vojtíškova z nádraží v Podlesí po dnešní modré trase přes někdejší osadu Valbeřice. Ta bohužel po II. světové válce zcela zanikla, stejně jako další místní část – někdejší Oberschar – česky Hřebenky, po níž zůstaly jen základy domů zarostlé lesem nad současným Vojtíškovem.

Tím ale neblahé pocity končí. Stačilo se vyhoupnout z lesa, kterým jsou zarostlé příkré svahy nad Moravou, a už byl člověk na krásném svahu zalitém jižním sluncem, kde jako korálky stávaly domky a chalupy místních obyvatel i rekreantů. Nad tím vším bděla bílá věž kostela Narození Panny Marie a mohutná lípa u hájovny u Mizerů, která pamatovala snad ještě znovuobnovení Vojtíškova po jeho zániku.

Agrární haldy nad Vojtíškovem

Mnohé z toho platí dodnes, snad jen na pastviny kolem obce se zase vrátila stáda krav a dokonce i koní. Když si dáte tu práci a vystoupáte silničkou až nad vesnici, naskytne se vám nádherný výhled na masív Hrubého lesa.

Nepřehlédnutelné jsou nejen vesničky v údolí pod ním, ale třeba i Severomoravská chata se sjezdovkou přímo proti Vojtíškovu. Pozornému turistovi jistě neuniknou vyčnívající věže kláštera v Králíkách, či stavba rozhledny na kopci nad ním.

V lese nad Vojtíškovem můžete najít také agrární haldy – důkaz toho, že půda se tady v horách dříve obdělávala až do závratných nadmořských výšek, a kdo chtěl takto vysoko orat, musel odtahat z pole desítky tun kamenů všech možných velikostí.

Rustikální sloup u někdejší fary

Pod názvem Woitzdorf byla vesnice poprvé uvedena v historických pramenech už v roce 1325, kdy ji kolštejnská vrchnost věnovala mnichům cisterciáckého kláštera v Kamenci – (dnešním Kamenci Zabkovickém v Polsku). Podle některých názorů existovala ještě před založením Vojtíškova starší osada Vojtěchov, která později zanikla. Proto je jméno obce zdrobnělé.

Později se Vojtíškov vrátil pod správu kolštejnské vrchnosti a zůstal zde až do konce patrimoniální správy. V roce 1584 je ve Vojtíškově zmíněn svobodný hospodářský dvůr. Na pozemcích dvora byla po jeho zrušení v roce 1791 založena již zmíněná osada Valbeřice.

Zmínit bychom měli i duchovní správu obce. Zmínky o kostele, nebo spíše o dřevěné modlitebně, máme z Vojtíškova už z poloviny 16. století. Tehdy se jednalo samozřejmě o duchovní stánek, sloužící protestantům. Za třicetileté války samozřejmě nekatolická farnost nemohla přežít, a tak vesnice zůstala dlouho bez duchovní správy.

Původní modlitebna byla upravena pro katolické bohoslužby. V roce 1784 byla při kostelíku zřízena kuracie. Místní se rozhodli vybudovat důstojnější boží stánek, a tak v letech 1807 – 1809 postavili dnešní kostel zasvěcený Narození Panny Marie. I díky tomu byla v obci v roce 1859 obnovena farnost. Jejím důkazem je i bývala fara, kterou zdobí zajímavý rustikální sloup Nejsvětější trojice.

Pomník padlým

Místní lidé to tady nikdy neměli lehké. O těžkém zemědělství byla již řeč, a tak se zde brzy rozvinula pomocná výroba různého nářadí a dřevěných potřeb. Pozoruhodná byla například manufaktura na dřevěné floky do bot, která zde přežila až do 20. let. Byla zde také velká bednárna dodávající sudy do Hanušovického pivovaru a další provozy.

Tvář Vojtíškova výrazně změnil konec II. světové války, kdy místní Němci odešli a obec nikdy nebyla zcela dosídlena. Dnes se sem lidé opět vrací, zejména za rekreací, ale najdeme zde i nové domy, svědčící o tom, že zde chtějí lidé opět bydlet. Není to lehké, ale za sebe musím přiznat, že je tu tak krásně, že nějaké nepohodlí by se pro to asi dalo snést.

Valbeřice už dávno nestojí - jen jejich zbytky a v trávě a název přežil
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.