Vřesník býval místem, kam pastevci vyháněli stáda

7. září 2016

Od Pradědu na Hanou

Vřesník patří do trojice téměř stejně vysokých jesenických vrcholů, které se sdružily v jeden hřeben vybíhající z jižní páteře tohoto pohoří. Jedná se o Mravenečník (1343 m), Dlouhé stráně (1350 m) a nejmenší Vřesník (1342 m). Každá z těchto hor je jiná, nejméně navštěvovaný je právě Vřesník.

Je to pochopitelné. Na vrchol nevede žádná cesta a chození sem v létě je nerozumné. Jednak člověk musí překonat málo schůdnou vřesovo-borůvkovou změť, která je nejen nepohodlná ale doslova otravná a jednak při tom ničí chráněné rostliny tohoto místa.

V zimě se při dostatku sněhu přece jen na běžkách či na sněžnicích dá překonat sedlo od Dlouhých Strání a pak se poutníkům Vřesník představí v celé své kráse. Díky své poloze nabízí zejména půvabné rozhledy, a to jak do doliny pod horami, tak i na samotný hřeben Jeseníků.

Vřesník ze sedla od Homole|foto: Miroslav Kobza

Praděd, Vysoká Hole, Petrovy kameny, ale třeba i Jezerníky jsou odsud jako na dlani. Kromě toho je vidět například i hřeben táhnoucí se ke Skřítku či chata Švýcárna nebo i jedna z největších jesenických mysliven – Františkova.

Vřesník je pozoruhodný i tím, že je téměř až k vrcholu porostlý hustým horským lesem. Zdejší smrky na exponovaném místě dorůstaní nižších výšek a jejich větve jsou pokroucené do bizarních tvarů. Samotný vrchol je však již nad hranicí lesa a patří tak k nemnoha vrcholům, které jsou porostlé pouze hlubokokořennou horskou trávou.

Vřesník v zimě|foto: Miroslav Kobza

Spolu se sesterskými vrcholy sloužil i Vřesník v dávných dobách pastevcům, kteří zde vyháněli na pastvu stáda ovcí ale i hovězího dobytka.

Dnes je Vřesník naštěstí ochráněn od davů turistů a tak se zde ještě dá občas potkat například s plachým kamzíkem či laní pasoucí se v podvečer pod vrcholem. Snad to tak ještě dlouho zůstane.