Vystoupejte s námi na hanáckou velehoru

Tato hora vystupující do hanácké roviny z Bouzovské vrchoviny se svou výškou 442 metrů nemůže samozřejmě konkurovat velikánům Jeseníků ani mnohem nižším kopečkům ostatních hornatin a vrchovin – označení velehora je tedy otázkou perspektivy.

Při výstupu z roviny se docela zapotíte, a tak se našim předkům zdálo, že je to kopec úctyhodný a posvátný. Je obestřen spoustou legend a pověstí.

Ta nejznámější říká, že Velký Kosíř, připomínající skutečnou kosu zapíchnutou do země, je posledním zbytkem boje dávných Hanáků s králem Ječmínkem v čele proti ďáblovi, kdy ten upadl a upustil horu do roviny Hané a přiznal svou porážku.

Legenda, která až tak legendou není, mluví zase o velkém zlatém pokladu na Kosíři. Pravdou je, že poklad se tady nikdy nenašel, za to ve Zlaté stružce, která z něj stéká, bylo zlato objeveno zcela nepokrytě.

A vlastně i ten poklad na Velkém Kosíři. Nebo spíše na jeho úbočí. V roce 1972 zde byla objevena soška tzv. Kosířské Venuše – hliněné torzo ženy, která byla vytvořena lidem s malovanou keramikou. To jen potvrzuje, že Velký Kosíř byl osídlen od počátku věků – tedy minimálně od doby kamenné.

Na Velkém Kosíři stojí zbrusu nová rozhledna. I o ní bude pohlednice Od pradědu na Hanou v pátek 12. července.