Vzácné nahrávky špičkových varhaníků z kostela sv. Mořice v Olomouci

32/50 Mezinárodní varhanní festival. Olomoucký rozhlas v roce 2014 slaví 65 let od svého vzniku a 20 let novodobé, samostatné existence. Cyklus desetiminutovek Hlásí se Olomouc právě tato výročí připomíná.
Ještě před založením Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc pořádal Antonín Schindler přednášky, v nichž představoval skladatele, vzácné nástroje a organizoval koncerty na nových varhanách ve Václavkově sále olomouckého Krajského muzea. První ročník festivalu se konal v roce 1969.
Hned z toho druhého najdeme ve fonotéce Českého rozhlasu Olomouc záznamy skladeb kupř. v podání maďarského hráče Ference Gergelyho a Lea Sowerbyho z USA.
Antonín Schindler - spoluzakladatel Moravské filharmonie, houslista, violista, varhaník, ředitel kůru a organolog, podle jehož návrhu se od roku 1959 deset let rekonstruovaly Englerovy varhany, autor zvonkohry na olomouckém orloji, také literát a vlastivědec nastoupil do kostela sv. Mořice v roce 1945 a působil zde až do smrti v roce 2010.
V pořadu Englerovy varhany v Olomouci, který v roce 1995 natočil redaktor Jan Sulovský a režíroval Václav Málek, vyzdvihl Antonín Schindler výjimečnost nástroje, který mezi lety 1740 a 1745 postavil proslulý mistr varhanář Michael Engler: „ Patřil v té době mezi tři severoevropské varhanáře. A náš nástroj byl tehdy největší ve střední Evropě. Ta práce byla mimořádně skvělá a poctivá. Ukazuje to skutečnost, že kromě několika drobných oprav prodělal nástroj za víc než dvě stě let pouze jednu velikou opravu v roce 1886.“

Z pořadu se dozvíme i to, že po druhé světové válce zbyly varhany jako jediné v naší zemi a jako jedny ze dvou z celkové tvorby Michaela Englera, a tak bylo vládou rozhodnuto, že se jedná o jednu z nejcennějších památek tohoto druhu a že nástroj bude nejen zrestaurovaný, ale také rozšířený, aby bylo možno na něm interpretovat také současné skladby. I dnes se jedná o největší varhany u nás a jedny z největších v Evropě. Po rekonstrukci lze od starého hracího stolu ovládat barokní nástroj a celou škálu píšťal a zvukových center, kterých je přes deset tisíc, pak lze rozeznít od nového posuvného pětimanuálového stolu ve tvaru připomínajícím čtvrtku vajíčka. Následně prošly varhany ještě další modernizací, kdy byly doplněny například o elektronické komunikační rozhraní MIDI.
Nástupcem Antonína Schindlera v kostele sv. Mořice se stal Karel Martínek. Podle něj je výjimečný nádherný zvuk, kterým se proslavily už původní Englerovy varhany, výtvarné zpracování barokní skříně od sochaře Filipa Sattlera a také velikost nástroje a jeho zvukové vybavení, které umožňuje varhaníkům využívat barevné možnosti do krajností a interpretovat zde širokou škálu varhanní literatury. Jak říká, podílet se na chodu Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc bylo jeho profesním snem.

Za dobu konání této hudební slavnosti navštívila Olomouc řada špičkových interpretů ze zahraničí, a ČRo Olomouc má jejich vystoupení zaznamenána ve své fonotéce. Nahrávání v kostele má svá specifika, zvlášť u nástroje s tak obrovským rozsahem, dynamikou a množstvím rejstříků. Dlouhá léta se na nahrávkách od sv. Mořice podílí i zvukový mistr Zdeněk Slavotínek: „Z půdy spouštíme na horolezeckém laně čtyřmetrové ráhno s mikrofony, to zafixujeme ve výšce asi dvanácti až patnácti metrů nad podlahou ve středu píšťal. V rámci festivalu bývá jeden z pěti koncertů doprovázen orchestrem Moravské filharmonie. Když je orchestr velký, tak hraje dole v kostele a varhaník sedí na kůru. Několik desetin vteřiny pak trvá, než doletí zvuk od varhaníka k orchestru a zpět. Souhra se pak koordinuje pomocí videa.“
Mezinárodnímu varhannímu festivalu se bude věnovat další z dílů cyklu Hlásí se Olomouc v neděli 24. srpna ve 14:30. Poslechneme si v něm nejen ukázky nahrávek z festivalu, hlas profesora Schindlera, ale také vzpomínku jeho syna Antonína Schindlera, který je současným hudebním redaktorem Českého rozhlasu Olomouc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.