Železnici ze Svitav do Rýmařova měla napájet elektřina z Rešovských vodopádů
Vydat se vlakem ze Svitav do Rýmařova je dnes otázkou několika přestupů a více než pěti hodin na cestě. Přitom na počátku 20. století existoval projekt přímé dráhy, který však odsoudila světová válka k zapomnění.
Počátky záměru sahají do roku 1901, kdy zástupce Svitavska v říšském sněmu Hugo Albrecht požadoval propojení Svitav a Rýmařova železnicí protínající německy mluvící oblasti Moravy.
Národnostně motivovaného požadavku se však ujali inženýři a trasa se skutečně začala prověřovat. Pozoruhodné je, že dílo mělo být na svou dobu velmi pokrokové. Počítalo se s elektrickou trakcí, přičemž troleje by napájely vodní elektrárny.
Jedna měla stát v Moravské Třebové, druhá pak měla využívat sílu řeky Huntavy na stupni Rešovských vodopádů.
Trasování železnice je úkol pro schopné stavbaře, ale vyzkoušet si jej můžete i dnes
Cesta na kole ze Svitav do Rýmařova tak může dostat nový náboj. Ze Svitav měla trať vést přes Hřebečský hřbet, Křenov, a pak se vrátit na sever k Moravské Třebové. Odsud měla pokračovat nejprve podél silnice na Mohelnici až turistickému rozcestí U Svaté Trojice, odkud měla trať klesnout do údolí říčky Mírovky a pod věznicí na Mírově zamířit přes Křemačov k Mohelnici. Odsud měla železnice pokračovat do Úsova.
Vzhledem k potřebě překonání hřbetu nad městečkem by nádraží muselo být někde u kaple sv. Rocha, kam by také vedla vlečka z blízkého železnorudného dolu Barbora, a odkud by trať zamířila k uničovskému nádraží.
Z Uničova měla železnice namířeno do údolí říčky Oslavy. Za Dlouhou Loučkou by se ponořila do Valšovského žlebu a po jeho úbočí by vystoupala až k osadě Stránské. Mimochodem, od soutoku potoka Smrčina s Oslavou vede právě v trase plánované železnice lesní cesta.
Ze Stránského do Rýmařova je to už jen kousek, buď přes Břidličnou, nebo přímo. A odsud měla trať pokračovat do Šumperka a dokonce i do dnešního Polska.
První světová válka stavební práce zastavila a nové Československo už o národnostně motivovanou železnici nemělo zájem. A tak zůstala jen na papíře jako ukázka umu tehdejších projektantů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
