Životní cesta vedla k farmaření
Zvlněná krajina na konci Olomouckého kraje mezi Moravskou bránou a Valašskem působí zjara idylicky: Louky lemované hájky se zelenají, stromy kvetou, na stráních se pasou krávy a mezi hospodářskými zvířaty tu můžeme vidět i páva. Poznáváme krajinu u obce Vysoká u Hustopečí nad Bečvou.
Stojí tu farma. Denně zpracovává dvě stě litrů kravského a padesát litrů kozího mléka. To se dozvídáme od našich průvodců Petra Graci a Stanislava Kollára, kteří ještě se synovcem druhého jmenovaného Ladislavem Kollárem farmu vlastní a provozují. Pomáhají jim i další rodinní příslušníci a tři zaměstnanci.
Farmáři vstávají brzy
Krávy začínají dojit o půl šesté a po osmé hodině vyhánějí šestadvacet kusů hovězího dobytka včetně telat na pastvu.
Začalo to jednou kozou
„Ono to začalo úplně nevinně. Když jsem nechtěl lítat se sekačkou po zahradě a kosit trávu, řekl jsem si, koupím si kozlíka. Přes rok vyžere zahradu, na podzim ho zabiju, a budu mít klobásky. Jenomže kozel tesknil a mečel, protože byl sám. Pořídili jsme tedy ještě dvě kozy s kůzlaty a založili stádečko šesti kusů. To se přes rok rozrostlo na třicet kusů. Říkali jsme si, že na podzim kozy zabřeznou, a přestanou dojit. Proto jsme přikoupili dvě kravky, a tak nějak nevinně to začalo,“ vzpomíná Petr Graca.
Výroba mléčných produktů
Kozí sýry začali vyrábět podomácku a nabízeli je zprvu jako občerstvení přátelům a kolegům. Dnes produkují několik druhů kozího i kravského sýra a plánují další rozšiřování stád, chtěli by kolem padesáti krav a koz asi sto padesát.
Pod jednou střechou
Během naší návštěvy jsme viděli i prasata, drůbež a také dva psy. V hale, která byla kdysi drůbežárnou, dnes žije šedesát koz. Jsou rozděleny do stád v samostatných ohrádkách, kterým dominuje vždycky jeden kozel. Dvě samice prasete, jednoho kance i kozy navštěvují v jejich kotcích slepice, které se spolu s kohoutem Kamilem pohybují po prostoru volně. Doprovází nás štěně vlčáka Rita a kousek dál je uvázaný kříženec border kolie a salašnického psa Polda. Nad hlavou létají vlaštovky. Provozovatelé si je pochvalují jako dobrý a ekologicky nezávadný prostředek na hubení hmyzu.
„Naše farma je v ekologickém režimu, což znamená, že jde o pohodlí zvířat, a ta se nám za to odmění,“ vysvětluje Stanislav Kollár. Každé zvíře tu mají pojmenované. Koza Romana poskytne denně asi litr a půl mléka. Vyzkoušeli jsme si na ní, jak se mléko dojí a vyzkoušet si to mohou i i děti z mateřských a základních škol, které farmu navštěvují.
Úprava mléka a výroba sýrů
„Mléko se pak pasteruje v měděném hrnci, který dobře vede teplotu, ve vodní lázni šetrnou pasterací při sedmdesáti pěti stupních po dobu třiceti vteřin, pak se prudce schladí. Mléko se naleje do lahví, a putuje k zákazníkům,“ popisuje proces Stanislav Kollár. Dozvídáme se, že vlastnosti mléka, třeba barevný odstín je ovlivněn krmivem. Pokud chodí zvířata na pastvu, bývá jejich mléko nažloutlé.
V chladírně vidíme sýry, které tu na dřevěných policích zrají. Čerstvý sýr byl vyroben po ránu. „Zrající sýr se musí každých dvanáct hodin otáčet, umývá se a namáčí v solné lázni. Sýry romadurového typu tu leží půl roku,“ říká náš průvodce. Jak se sýry vyrábějí si můžete poslechnout v reportáži, kterou najdete v úvodu článku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
