Zlatonosné štoly v údolí Bystřice najdeme v centru vesnice i v lesích

11. únor 2023

Oblast kolem vesnice Hlubočky v údolí řeky Bystřice asi 12 kilometrů severovýchodně od Olomouce je vyhledávanou lokalitou pro rekreaci, ale i průmyslovou oblastí. Málokdo ale tuší, že je to i místo, kde se už od 13. století těžilo zlato. A právě za zlatem se dnes vydáme jak do centra Hluboček, tak i do lesů v okolí.

Stopy dolování přitom v kraji není těžké najít. Asi nejlépe přístupná stará důlní díla najdeme vlastně přímo v centru Hluboček, naproti místní továrně a kousek od zdravotního střediska. Pod silnici směřující z Olomouce do Hrubé Vody se tady zavrtává hned několik štol. Jednu z nich najdeme i poblíž kaple Panny Marie Bolestné, která byla postavěna na počátku 20. století na místě o hodně starší hornické kapličky. Štola vedle nesla jméno František, o kus dále, směrem k mostu přes řeku se přímo nedaleko zdejší restaurace V údolí zachovaly další dvě štoly – Kristova pomoc a důl Jan.

Přímo nad tímto místem se do masívu Nízkého Jeseníku odpradávna zařezávají vody potoka Zlatý důl. V údolí, které vyhloubil, se nachází hned několik opuštěných šachet a také stopy po rýžování zlata.

Dalším zajímavým místem je pak zákrut řeky Bystřice na hranici Hluboček a Hrubé Vody. Tady, přímo přes řeku, na dohled od zdejšího domova pro seniory je v lese i z vlaku mířícího do Bruntálu vidět dvojité ústí starého dolu Panny Marie Sněžné. Ten byl otevřen v 18. století a uzavřen ve století devatenáctém. Pozoruhodné je, že je dobře dochovaný a zčásti zatopený a v zimních měsících se v jeho ústí tvoří překrásné ledové stalagmity.

Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE 

Historie těžby zlata v této oblasti kupodivu souvisí s ražením olomouckých denárů. Ty mohl razit zdejší údělný kníže a potřeboval k tomu surovinu. A tak se dá předpokládat, že se zde těžilo již v 11. století. Přímé zmínky o těžbě však máme až z doby o sto let mladší. Výtěžnost zdejších dolů stoupala a klesala a tak byly opouštěny a znovu zakládány. V 15. až 16. století těžba doslova kvetla, o pár let později o ní není zmínky.  Poslední neúspěšné pokusy o těžbu proběhly v 18. až 19. století. Historikové tvrdí, že obnovení těžby souviselo se ztrátou Slezska a hledáním nových zdrojů surovin. Kroku 1812 pak byly veškeré práce ukončeny a od té doby jsou zdejší doly nechány na pospas osudu. Do kraje se dostala železářská výroba, a i když se zde těžila i železná ruda, věhlasu někdejších zlatých dolů už zdejší horní podnikání nikdy nedosáhlo.

Na závěr snad ještě malá pozvánka – vydáte-li se po úzké stezce nad řekou Bystřicí ke štole Panny Marie Sněžné – stojí za to, hlavně v zimních měsících nebo v době, kdy je hodně vlhko zamířit o kousek dál lesem proti proudu řeky. Najdete zde pozoruhodnou kaskádu potoka, která navíc v zimě zamrzá a tvoří půvabný ledopád.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.