Jak jedí naše děti?
Automaty na jídlo, na pamlsky i na sladké nápoje. Rozdíly mezi jednotlivými jídelnami v úrovni vaření. A možná i nezapomenutelná Univerzální Hnědá Omáčka - témata čtvrteční Apatyky s odborníky na výživu ve školách.
Jaká je dnes úroveň vaření ve školních jídelnách? Co a jak jedí naši potomci? A jedí vůbec opravdové jídlo - chodí do jídelen? Dojídají servírované chody? A může se úroveň školních obědů hodně lišit? Čím je to dáno a kdo na to má největší vliv?
Je ještě i v 21. století reálné najít jako vrchol umu některých školních vývařoven obligátní a tolik profánní UHO - omáčku, která, ať se v jídelníčku nazývá jakkoli, stejně vypadá (i chutná) jako omáčka univerzální hnědá?
Jaká je situace ve školách - v jejich prostorách či sousedství - v oblasti araktivních nápojových či jídelních automatů? Vysoce slazené a barvené nápoje, cukrovinky, v lepším případě obložené bagety bezpochyby žáky a studenty lákají. Je to prostě jen jejich módní a trendy styl, platit násobné částky za to, co si mohou donést z domu? Nebo se to odvíjí od zmiňované úrovně školního vaření?
Na to a na další otázky okolo stravování ve škole odpovídá MUDr. Hana Kabátová z Krajské hygienické stanice a doc. Miroslav Kopecký z Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého.
A přidejte i aktuální rodinné zkušenosti se školním stravováním, případně své vzpomínky či srovnání situace kdysi a dnes.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
