Myslejovice byly sídlem lesníků i školy již od 18. století. Dnes jsou obklopeny vojenským prostorem
Myslejovice na Prostějovsku jsou vesnicí ze tří stran obklopenou vojenským prostorem Březina. Přesto jsou zde zajímavé památky a stojí za to se sem vydat.
Historie Myslejovic začíná rokem 1267, kdy je osada poprvé zmíněna v souvislosti s prodejem dvou lánů polí olomouckým biskupem Brunem kapitule. Tehdy je obec v listině uvedena jako Myzlagwitz. Ještě starší jsou zmínky o dvou hradištích na kopcích Kozákově a Spáleném vrchu nedaleko obce. Terénní pozůstatky nevelkého hradu najdeme také na kopci Zámčisko. Jediná písemná zpráva z roku 1374, kdy hrad se vsí získal Ješek Kropáč z Holštejna. Zanikl asi koncem 14. století.
Nejstarší písemná zpráva z roku 1088 hovoří v souvislosti s hrady o jistém vladykovi Myslejovi, který vystupuje jako svědek kupní smlouvy. Druhá zpráva pochází z roku 1131 ze soupisu pozemkového vlastnictví olomouckého biskupství. Do konce 14. století drželi obec patně menší zemané a ani ti nikdy nedrželi celou ves, pouze její některé části. V roce 1391 se Myslejovice dostávají do vlastnictví Petra z Kravař a s ním z větší části do svazku plumlovského dominia.
Ještě než budeme pokračovat v historické pouti obcí, stálo by za to připomenout, že historie této zdánlivě zapadlé vesnice je ve skutečnosti o mnoho staletí delší. Archeologické nálezy zde potvrzují osídlení již v době kamenné, které přetrvalo až do doby bronzové. Mladší kulturní vrstvy pak prozradily pohyb Keltů a v pozdější době i Slovanů. Právě výzkumy na hradních areálech potvrdily již pravěké osídlení.
Už v roce 1590 se plumlovské panství stává majetkem rodu pánů z Lichtenštejna. Ti přistoupili k přísné rekatolizaci zdejšího panství. Do roku 1789 byly Myslejovice přifařeny do Otaslavic. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Náboženskou maticí postaven nový kostel zasvěcený Navštívení Panny Marie. Vysvěcen byl 3. května 1789 prostějovským děkanem Františkem Kellerem a hned zde byla zřízena farnost. K ní patřily vesničky Kobylničky a Křenůvky. V souvislosti se založením farnosti byla v obci zřízena také škola. Vyučovat se zde začalo hned po nástupu faráře. Současná školní budova byla postavena v roce 1889.
Veřejnosti nepřístupno
Kromě toho bylo v 18. století zřízeno v Myslejovicích také polesí, jehož pracovníci obhospodařovali rozsáhlý lesní majetek lichtenštejnského velkostatku. Ten dnes z velké části leží ve Vojenském výcvikovém prostoru Březina. V lese západně od obce se nachází také chata Winterovka. Její jméno odkazuje na osud Karla Wintera, bratra významného prostějovského židovského podnikatele a majitele světově proslulé sladovny Bruna Wintera. Karel Winter se sem prý dobrovolně uchýlil a žil zde v ústraní až do roku 1912 kdy podle lékařů v záchvatu nepříčetnosti spáchal sebevraždu. Připomíná to dodnes malý pomníček nedaleko chaty.
Ve vojenském prostoru se nachází i mnoho dalších zajímavých lokalit. Jsou však veřejnosti nepřístupné. Již od roku 1936 zde byl vojenský tábor a za války a po ní se velká část prostoru stala nadlouho uzavřenou lokalitou. V současné době se hovoří o zmenšení vojenského újezdu. Zda se to dotkne i okolí Myslejovic se teprve uvidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka