Kurátorka Muzea Komenského v Přerově Helena Kovářová mívá vždy po ruce bílé rukavičky. Proč?
Jako absolventka oboru historie a muzeologie umí Helena Kovářová číst písmo na archivních historických dokumentech. „Než vezmu některé předměty do rukou, navlékám si rukavice, protože na dlaních mohu mít zbytky potu nebo špíny,“ vysvětluje.
Jan Amos Komenský je pro ni osobnost, která se nikdy nevzdala a nikdy neztratila naději. „Vždycky měl cíl, kam směřovat. Věřil, že lidstvo je schopno se pořád posunovat dále. Nikdy nepřestal doufat, přestože byl pro něj život opravdu těžký,“ vysvětluje přerovská historička.
Muzeum Komenského v Přerově sídlí v budově zámku na Horním náměstí, kam se přestěhovalo na počátku 30. let minulého století. V depozitáři, kterému tamní pracovníci říkají Komeniologická pracovna, stojí původní skříně z muzea, které bylo za první republiky polosoukromé.
Jan Amos Komenský měl vždycky cíl, kam směřovat. Věřil, že lidstvo je schopno se pořád posunovat dále.
Helena Kovářová
„Máme největší sbírku různých vydání Komenského mapy Moravy,“ upozorňuje Helena Kovářová. Zaznamenává vinice, sklárny, doly, vesnice, klášter, hrad, síť řek, hory apod. „A také značku města Přerova, která se objevuje i na těch nejmenších vydáních. Najdeme tam ale i Bochoř, propast u Hranic, etnografickou oblast na Hané, pramen Moravy a další důležité body.“
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
