Říkovice téměř 300 let spravoval vladycký rod z Dobrčic. Postavil zde tvrzi první zámek

Nálezy z okolí Říkovic prozrazují, že zde žili, nebo zde procházeli lidé už od mladší doby kamenné. Na pravěké lovce navázali zemědělci i kultury ovládající zpracovávání kovů. Zajímavé je, že mezi nálezy se objevují i drobné artefakty prokazující přítomnost prvních Slovanů v době 6. až 7. století v této oblasti, což je vzácné.

Historické osídlení zde nepočíná kupodivu v Říkovicích ale v někdejší osadě Tršaly, která stávala severně od obce. Ta je v pramenech zmíněna již v roce 1141. Existovala jen do roku 1464, kdy zpustla a dnes ji připomíná pouze název polní trati na levém břehu řeky Moštěnky.

9 fotografií

Samotné Říkovice získaly své jméno buď podle jména zakladatele, jakéhosi Říka, nebo podle polohy u řeky Moštěnky. Původně se obec psala s krátkým i. Teprve v roce 1996 bylo schváleno přejmenování obce do dnešní podoby tedy s dlouhým měkkým i.

Už první zmínka o obci potvrzuje, že se jednalo o církevní majetek patřící olomouckému biskupství, které jej poskytovalo svým leníkům. Tak v roce 1274 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku udělil Říkovice jako léno bratrům Jindřichovi a Gunterovi z Brandýsa. Mezi nejvýznamnější vrchnost patřili bezesporu příslušníci vladyckého rodu z Dobrčic. Ti se držiteli obce stali v roce 1476 a následně ji drželi až do roku 1787, kdy zemřel poslední mužský člen této linie rodu. Podle obce se také přejmenovali na Říkovské z Dobrčic.

Ani opevněná tvrz během třicetileté války obec nezachránila

Právě příslušníci této šlechty vybudovali v obci ve II. polovině 15. století opevněnou tvrz. Ani ta nezachránila obec od zkázy za třicetileté války, kdy v roce 1643 do kraje vpochodovala švédská vojska generála Torstensona. Na kopci nedaleko vesnice si vybudovala tábor, tzv. Švédské šance a terorizovala celé okolí. Samotné Říkovice téměř zpustly. Přesto se vesnice po válce poměrně rychle vzpamatovala.

Počátek 18. století reprezentuje nejen socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1719, kterou nechala postavit zdejší vrchnost, ale také přestavba tvrze na zámek, která odstartovala o rok později. Součástí hospodářského rozmachu vesnice byla i stavba pivovaru. V té době se zde připomíná i pěstování chmele.

Po uvolnění panství rodem Říkovských se novým držitelem obce stává v roce 1790 původně španělský hrabě Václav Ugarte. Právě Ugartové v roce 1820 nahradili původní barokní zámek empírovou zámeckou novostavbou. V 19. století se obec sice rozvíjela, zároveň ji potkaly dva katastrofální požáry. Pivovar noví majitelé statku rytíři Chlumečtí nechali přestavět v roce 1875 na sladovnu. Dvakrát vyhořelý zámek nechali v roce 1892 zrekonstruovat v historizujícím novoromantickém stylu.

To už kolem obce projížděl vlak a od roku 1878 měla vesnice i železniční stanici.

Říkovští obyvatelé před rokem 1877 docházeli na mše do kostela v Horní Moštěnici. Poté byly Říkovice převedeny pod farnost do bližších Žalkovic. Kaple sv. Anny byla postavena v roce 1855. Na jejím místě byl v roce 1909 postavěn nový kostel se stejným zasvěcením. O šest let později se chrám stal farním svatostánkem.

Už od roku 1892 byla v obci jednotřídní škola, později přebudovaná na dvojtřídku. V roce 1925 byl na školu přestavěn obcí někdejší zámek. V roce 1976 se Říkovice staly součástí Horní Moštěnice, ale od roku 1990 je vesnice opět samostatná.