O výnosy z Postřelmůvku se soudila církev s Tunkly více než sto let
Zdroběniliny názvu obcí a osad ležících nedaleko od sebe většinou značí, že obec se zdrobnělým jménem byla osídlena z vesnice, které se jmenuje podobně nebo, že měly tyto obce nějakou jinou souvislost. To se nabízí i v případě Postřelmůvku, který se nachází kousek od velkého Postřelmova a to i přesto, že obě vesnice jsou zmiňovány zhruba ve stejném období.
Tato první zmínka o Postřelmůvku spadá do poloviny 14. století, kdy je tato ves zmíněna jako nadační zboží. To znamená, že výnosy ze zdejší obce, které odváděli poddaní, byly přímo přesměrovány na příjemce, v tomto případě do olomouckého biskupského kostela. Za rozhodnutím věnovat platby z Postřelmůvku církvi stojí osobnost spolumajitele zábřežského panství Štěpána ze Šternberka a také litomyšlského biskupa Alberta z téhož rodu.
Nadace směřovaná olomoucké kapitule fungovala ještě za pánů z Kravař na počátku 15. století, nicméně, při převodu zábřežského panství na rod Tunklů se už Postřelmůvek stává běžnou poddanskou vesnicí, platící své daně, i přes protesty olomoucké kapituly jen a jen zábřežské vrchnosti. Soudní spory o výnos z obce se však táhnuly až do roku 1534.
To už v Postřelmůvku žilo sedm usedlých rodin. V čele obce byl fojt (rychtář) jménem Mikeš a konšel Jan. O nebývalém růstu obce svědčí, že již o dvacet let později je zde uváděno již sedmnáct rodin v čele se zákupním fojtem. Podle jmen to byli vesměs lidé hovořící česky.
Ryze zemědělská vesnice se ovšem nadále rozvíjela a to i přesto, že zdejší pozemky již leží na svazích Zábřežské vrchoviny a nejsou tudíž nijak zvlášť úrodné. Na přelomu 19. a 20. století zde žilo vůbec nejvíce obyvatel v historii vesnice – 413 osob v 78 domech.
To už vesnice měla vlastní školu, zřízenou v roce 1839. V 18. Století byla postavena také zdejší poměrně velká kaple sv. Michala, která byla v 19. Století rozšířena a přestavěna. V 19. století byly také v obci postaveny dvě chráněné zemědělské usedlosti, které svými bohatě zdobenými štíty patřily do okruhu typických staveb tzv. selského klasicismu severozápadní Moravy.
Postřelmůvek zdánlivě pro turisty není až tak lákavou destinací, přestože zde najdeme i další zajímavé památky. Například trojboká boží muka při cestě k Rovensku pocházejí z poloviny 19. století. Při výjezdu na Vyšehoří naopak najdeme kříž z roku 1933 a také venkovskou barokní kapli sv. Jana Nepomuckého, postavenou koncem 18. století. K Postřelmůvku také přináležely budovy tzv. Hraničního mlýna, který stojí na strouze vybudované rodem Tunklů dodnes.
Mimochodem, Postřelmůvek je také místem, kde řádilo mnoho nadpřirozených bytostí. Tak to alespoň popisují pověsti, které se o obci zachovaly. Nevíce se prý tato havěť zdržovala kolem staré vozové cesty mířící odsud do Svébohova. Byly to však vesměs bytosti hodné, a tak legendy popisují jak tajemná světýlka dušiček z bažin pomohla hospodáři dojet potmě s vozem domů či jak jinému hospodáři naopak na cestu posvítil fajermón, tedy ohnivý muž. Další pověst pak mluví o vrchu Homole, který se nad obcí tyčí do výšky 550 metrů jako o vyhaslé sopce. Geologové však mají jiný názor a kladou vznik zdejších hor za vinu zemskému vrásnění.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
