Suchdol kdysi patřil ke Konici i ke Ptení
Suchdol na Konicku najdeme na svahu Drahanské vrchoviny, který odsud pomalu klesá do nivy řek Romže a Okluky. Nejvyšší část katastru obce však přesahuje i 500 metrů nadmořské výšky.
O vzniku osídlení v oblastí dnešního Suchdola a jeho osady Jednov se vypráví mnoho legend. Podle jedné z nich prý u pramene pod kostelem v dnešním Jednově křtili obyvatele z okolí samotní slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří tudy putovali z Velehradu do Čech. I proto je patronem obce dodnes sv. Jan Křtitel.
Samotný Suchdol je však spíše obcí založenou při kolonizaci Drahanské vrchoviny na přelomu 13. a 14. století. Tomu odpovídá i nejstarší zmínka o vesnici, datovaná rokem 1379. To byla vesnice součástí konického panství. V majetku držitelů Konice zůstal Suchdol až do roku 1579, kdy jej Václav Laškovský ze Švábenic prodal Václavu Henigarovi z Heningu a na Vilémově.
Tehdy se obec uvádí jako samostatný statek, jehož majitelé se pak rychle střídali. Sídlem vrchnosti byla tehdy tvrz, o které se však dochovalo poměrně málo zpráv. Stála podle mapy prvního vojenského mapování někde jižně od současné požární nádrže. Je i doložena poměrně pozdě až k roku 1630, kdy se uvádí jako součást zboží při prodeji statku Janovi Podstatskému z Prusinovic, a také o pět let později při opětovném prodeji majiteli ptenského panství válečnému radovi a plukovníkovi Antonínu Miniati z Campoli.
Od jeho dědiců pak panství včetně Suchdola přešlo do držby olomouckého ženského kláštera sv. Kláry. Připomínkou jejich vlastnictví obce je horní část obce nazývaná Klárky. Sestry totiž nechaly na pozemcích zrušeného hospodářského dvorce 1785 vysadit osadu, která později splynula s obcí. Na návsi Klárek však dodnes stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1885 a před ní o rok starší kamenný kříž.
Sestry stojí také za počátky vzniku poutního místa v Jednově, nicméně za josefínských reforem byl klášter zrušen a panství dovedl do konce patrimoniální správy hrabě Filip Ludvík Saint-Genois. V roce 1878 pak místní statek přechází do majetku Lichtenštejnů.
V roce 1784 byla v Jednově zřízena kuracie a od roku 1843 samostatná fara. Její součástí se stal i do té doby do Ptení přifařený Suchdol, Klárky a Labutice, další osada obce založená na rozparcelovaném dvoře v roce 1786.
V polovině 19. století měla obec už kolem 1200 obyvatel. Vůbec nejvíce, přes 1300 trvale bydlících osob zde sčítací komisaři zaznamenali v roce 1910. Obyvatelé se živili zejména zemědělstvím. Do roku 1911 chodily místní děti do školy do Jednova, toho roku byla dostavěna v Suchdole školní budova.
Zatímco Jednov byl součástí Suchdola už od roku 1849, kdy se ustanovila obecní samospráva, Labutice byly k Suchdolu připojeny až v roce 1960. Bylo to i díky tomu, že obec byla do konce války obývána převážně německy mluvícími obyvateli. Dokonce za války patřila osada do zabraných Sudet, zatímco Suchdol a další části do Protektorátu Čechy a Morava.
Současný Suchdol má kolem 650 obyvatel. Přímo v obci najdeme kromě zmíněné kaple sv. Jana ještě kapli sv. Anny na návsi z roku 1884. I u ní stojí kříž a také památný strom jilm horský s obvodem kmene přes tři metry. Další významný kříž stojí na rozcestí tzv. Staré cesty nad vesnicí.
Kolem obce jsou docela pěkné výhledy. Pěší trasy vedou spíše po okolí, cyklisté však ocení zdejší rovinku po táhlém stoupání z rovin kolem Prostějovska.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka