Od Pradědu na Hanou: Kunzov
Za pozoruhodnou stavbou, kam vás pozvu, jsem se původně vlastně ani nevydal. Prostě jsem se jen tak rozhodl vyjet si z Hranic do Oderských vrchů a pokochat se krásou zdejší krajiny. Tak jsem se vydal po silničce přes Hrabůvku směrem na Radíkov. Do Hrabůvky se ještě někdy vrátím, protože i odsud bude pohlednice stát za to, ale místní snad prominou člověku neznalému místních poměrů, když pro zážitek následný pominu to, co jsem spatřil jako první.
Oním silným zážitkem bylo, když se proti mě najednou v údolíčku Radíkovského potoka vyhouplo rozcestí a na něm středověký hrádek jakoby vystřižený z Disneylandu. Přiznám se, že jsem v první chvíli myslel, že se jedná o nějaký výkřik podnikatelského baroka dovedeného tedy až do podoby gotické, ale když jsem přijel blíže, bylo vidět, že tato stavba má něco za sebou.
Je těžké popsat něco tak bizarního, jako je hrádek, který nad branou nese honosný nápis Kunzov. Prostě hrad – velká brána, zeď s cimbuřím, věže a bašty kolem, výzdoba, za kterou by se nestyděl žádný architekt hororového filmu. Nad vstupní brankou hlídá návštěvníky sova, hlavní bránu střeží dva, bohužel notně zchátralí lvi. Na stěnách najdeme reliéfy mečů a rytířů.
Více už vám prozradím ve své rozhlasové pohlednici, ve středu 30. května.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
