Od Pradědu na Hanou: Olšovec

16. únor 2012

Na Hranicko, do Olšovce se vydáme v další rozhlasové pohlednici Od Pradědu na Hanou.

Mirek Kobza vás pozve k zajímavým památkám ke kterým patří třeba místní zvonice, do okolí obce a nezapomeneme se vydat do historie malebné obce.

První zmínky o obci se netýkají Olšovce, ale jakési vsi jménem Šovejda nebo Sovejdy. Polní trať s tímto jménem dodnes najdeme na mapách jihovýchodně od Olšovce. Podle vzpomínek pamětníků zde prý ještě v předminulém století byly k vidění zbytky základů a zděná studánka. Vesnice prý zanikla při vpádu nějakých vojsk, kdy lidé uprchli do Olšového pralesa a založili zde novou obec s názvem Olšoves, později Olšovec.

To se mělo stát někdy mezi lety1499 a1516, kdy mizí ze záznamů Šovejda a objevuje se poprvé právě Olšovec a to jako již poměrně velká vesnice osídlená 27 rodinami. Zajímavé je, že pozemky bývalé vsi zůstaly součástí Olšovce a obdělávali je zdejší obyvatelé – i to potvrzuje hypotézu o přestěhování vesnice Šovejda na dnešní místo Olšovce.

Obě vesnice patřily k hranickému panství. V 16. století je v Olšovci uváděn vodní mlýn. Olšovec patřil k větším obcím panství a zdejší obyvatelé chodili na robotu jednak do panského Horního dvora severně od Hranic, a měli také za povinnost starat se o dva panské rybníky právě na Šovejdách. K dalším pracím patřilo sečení luk, zpracování panského lnu a dovoz dřeva. Zajímavé je, že odsud museli chodit robotníci také na sběr chmele.

Přestože byl Olšovec poměrně velkou vsí, vlastní farní správu nikdy neměl. Zdejší obyvatelé docházeli do Hranic, později do sousední Stříteže. Přesto i zde najdeme poměrně starobylé církevní stavby. Mezi nejviditelnější patří rozhodně zvonice vybudovaná již v roce 1717 se zvonem z roku 1732. Další památkou je mariánská kaple z 18. století a několik křížů a božích muk.

Více vám prozradíme v našem dopoledním vysílání ve středu 25. září.

autor: kbz
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.