Od Pradědu na Hanou: Strupšín
Když se cyklista rozhodně projet si Úsovskou vrchovinu, jedna z nejlepších cest vede z Brníčka přes sedlo u tzv. Rohelské boudy do Rohle a pak dále až k památnému vrcholu Bradla.
Vydáme li se na tuto cestu, začne hned za posledními domy Brníčka doposud spíše rovinatá trasa stoupat. Pak se po levé straně cesty vyloupne malebný hřbitůvek a za ním pak v údolíčku mezi pastvinami i první domky nevelké osady Strupšína – cíl středeční cesty Od Pradědu na Hanou.
Název obce nemá nic společného s případným kožním onemocněním dávných zakladatelů obce, jak by se mohlo zdát, ale jazykozpytci celkem spolehlivě určili, že zakladatelem vesnice byl muž jménem Strupša. O tom, že tato vesnička pod poměrně strmými svahy Úsovské vrchoviny patří národopisně k Hané může svědčit i lidový tvar názvu obce, který zní odpradávna Stropšén.
Když dojedeme do centra vesnice, najdeme zde malou kapličku, zvláštní autobusovou zastávku postavenou na mostě přes potůček, pomník padlým a na místní poměry poměrně velký kulturní dům.
Do historie Strupšína nás zavede Mirek Kobza 23. května.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
