Od Pradědu na Hanou: Velké Vrbno
Cesta do Velkého Vrbna začíná ve Starém Městě pod Sněžníkem, kde se vydáme proti proudu potoka Telčava do nitra Rychlebských hor.
Mineme Malé Vrbno a pokračujeme malebnou silničkou stoupající do kopců a hlubokých horských lesů. Ještě než dojedeme do samotného Velkého Vrbna, uděláme si krátkou odbočku do někdejší součásti této obce – osady Adamov.
Cestu najdeme snadno. Ze žluté turistické značky vedoucí po silnici odbočuje modrá značka vedoucí Adamovským údolím až do Petříkova. Rozcestník najdeme přímo na soutoku Vrbenského potoka a Telčavy. My se tedy nejprve vydáme Adamovským údolím.
Dnes je údolíčko sice malebné, zarostlé krásným lesem, ale před půl stoletím to zde vypadalo úplně jinak. Stávala zde osada Adamov, která své jméno dostala podle knížete Adama z Lichtenštějna. Ten si byl dobře vědom bohatství zdejších rud – nedaleko se těžila poměrně kvalitní magnetitová ruda, z níž se dalo získat železo, a tak zde v roce 1686 založil hamr se železnou hutí.
Ta využívala nejen sílu potoka Telčavy a množství zde těžené rudy, ale také kvalitní dřevo z okolních lesů. K tomu však bylo potřeba poměrně mnoho pracovních sil. A tak už o dva roky později byla při huti založena nová osada s názvem Adamov.
A právě po její historii, ale také po historii Velkého Vrbna bude ve své rozhlasové pohlednici pátrá Mirek Kobza.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka