Prostějov a odpady od roku 2030: Město se rozhodlo jít vlastní cestou, co momentálně plánuje?

8. listopad 2023

Města a obce napříč Českem řeší, jak budou od roku 2030 nakládat s odpadem. Ten už totiž nebude možné vyvážet jen tak na skládky. Samosprávy se proto musí rozhodnout, jak budou odpadky likvidovat. Některé už řešení našly, jiné zatím stále vybírají nejvhodnější variantu. A to je i případ Prostějova.

Obyvatelé Prostějova ročně vyprodukují zhruba deset tisíc tun odpadu. Vedení města začalo na plánu, jak tento odpad po roce 2030 likvidovat, pracovat už v uplynulých letech.

Mezi prvními se město zapojilo do příprav krajského projektu, ve kterém měly samosprávy postupovat při řešení společně. Olomoucký kraj se chce vydat cestou likvidace odpadů pomocí dotřiďovací linky.

Letos na jaře ale prostějovské zastupitelstvo odhlasovalo, že město ze Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje vystoupí. Primátor František Jura z hnutí ANO rozhodnutí tehdy odůvodnil tím, že krajský projekt je pro město nejméně výhodný. Uvedl také, že město dostalo nabídky od soukromých investorů.

Představení rubriky

Zpravodajsko-publicistická diskuse na téma, které hýbe regionem. O tom je každou středu odpoledne rubrika s názvem O čem se mluví. Moderátorka pořadu Zora Ježková společně s redaktorem/redaktorkou a hostem/hosty rozeberou aktuální téma, o kterém se mluví v Olomouckém kraji či v některé obci, městě nebo regionu.

Rozhodnutí kritizovala jak prostějovská opozice, podle které město mělo v projektu setrvat alespoň do doby, než by mělo o nakládání s odpady jasno, tak hejtman Josef Suchánek z koalice Pirátů a STAN.

„Celý princip je takový, že se města a obce v návaznosti na tom, jak velkými akcionáři jsou, tedy kolik mají obyvatel, finančně složí na to, abychom mohli rozjet velký půlmiliardový projekt. Pokud by z toho vypadly další finanční hráči, tak by to problém byl,“ uvedl tehdy Suchánek.

O jakých možnostech Prostějov nyní uvažuje?

Jednou z nich byla nabídka ostravské společnosti PGP Terminal, která by ráda postavila v nedalekých Mostkovicích linku na plazmové zplyňování odpadu. Proti tomuto plánu se ale postavili obyvatelé obce, kteří se obávají například zvýšené dopravy, hluku i dopadu na blízký biokoridor a rekreační oblast kolem plumlovské přehrady.

Vedení obce proto přislíbilo, že než padne jakékoliv rozhodnutí, uspořádá místní referendum, ve kterém se lidé budou moci k plánům investora vyjádřit. V tomto týdnu ale podle nezávislého starosty Mostkovic Jaroslava Pešky společnost stáhla žádost o změnu územního plánu. Bez té na katastru obce stavět nemůže.

Čtěte také

Druhou variantou pak byla plánovaná linka na zpracování odpadu v další nedaleké obci Biskupice. Ani tam se ale investor - společnost FCC - nesetkal s kladnou odezvou obyvatel. Lidé i vedení obce stavbu odmítli. A investor tak hledal jinou lokalitu.

Nakonec se ukázalo, že společnost FCC by ráda linku postavila přímo v Prostějově, nedaleko hlavního vlakového nádraží. Vyplynulo to z dokumentů zveřejněných na úřední desce Olomouckého kraje.

„Odpady, které se v zařízení budou mechanicky upravovat, to znamená třídit, nikoliv spalovat, budou pouze z kategorie ostatních, tedy ne nebezpečných. Rádi bychom zdůraznili, že celá technologie včetně přímo odpadů bude umístěna v uzavřené hale,“ uvedla mluvčí společnosti Kristina Jakubcová. 

  • Proč prostějovské vedení vystoupilo ze spolku Odpady Olomouckého kraje?
  • Jaká je současná situace?
  • Do kdy chtějí mít v Prostějově jasno?

Nejen na to v rubrice O čem se mluví odpovídal Jiří Pospíšil, náměstek primátora města Prostějova z hnutí Pévéčko.

Ve středu 15. listopadu se budeme bavit na téma železniční trať Olomouc – Uničov – Šumperk. Poslouchejte od 15:20, záznam následně naleznete ZDE na webu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.