O čem se mluví

Ondrášov, dnes součást Moravského Berouna, je starou hornickou osadou, patrně ještě starší než samo město. Proslul hlavně jako místo, kde pramení známá minerální voda.

Doba romantismu se jen hemžila příběhy o nešťastných láskách. Kdo by neznal Máchův Máj, který je jejich symbolem. Podobné se však vyprávěly i v německy mluvícím prostředí.

Písečná na Jesenicku patří k větším vesnicím v údolí řeky Bělé a v minulosti byla také jedním z tamních průmyslových center.

Panoramatu Starého Města pod Králickým sněžníkem vévodí dvě vysoké věže. Jednou z nich je věž radniční a ta druhá patří kostelu sv. Anny.

Nejen vysoké kopce nabízejí úžasný rozhled. Mnohdy jsou malá návrší tak dobře položena, že je z nich vidět do dalekého kraje. To je případ nízkého kopečku jménem Stráž.

Jedním z nejnavštěvovanějších míst, kam míří lidé ze Zábřeha a okolí za koupáním a odpočinkem, je chatová oblast Dolního Bušínova. Takto to ale v Zábřeze řekne jen málokdo.

Některá zákoutí Jeseníků zůstanou většině běžných turistů skryta. Nachází se na místech, kam zabloudí jen občas lovci či lesníci a ukrývá je mnohdy hustý les.

Kdysi stávala v Kladníkách tvrz, dnes je to malá obec s pozoruhodnou nivní návsí rozkládající se na jihovýchodních svazích masivu Maleníku.

Bušín u Mohelnice je osadou, kde byl jen ten, kdo tam chtěl zavítat. Cesta, která obcí prochází, totiž končí zákazem vjezdu. Obec tedy leží jakoby na kraji světa.

Přímo uprostřed údolí řeky Třebůvky vyrůstá z roviny ostrovní hora. Dnes je porostlá hustým listnatým lesem, ale kdysi na jejím holém temeni stával hrad.