Údolím Věžnice od Třebůvky do Kladek

Vyrazíte z Loštic údolím řeky Třebůvky vstříc hranicím kraje. Ty najdeme za vesničkou Kozov, který je dnes součástí Bouzova. Silnice se jí vlastně jen dotýká a na pravé straně cesty najdeme pouze jediné stavení – Balatkův mlýn.

Jméno dostal po Janu Balatkovi, který se jako student zapojil do revoluce v roce 1848 ve Vídni. Po jeho brutálním potlačení uprchl do spojených států kde založil a vedl prestižní hudební školu v Chicagu.

Balatkův mlýn býval jedním z největších na řece Třebůvce. Měl tři vodní kola na horní vodu, kromě mlýna zde rodina Valáškova, která mlýn provozovala ve dvacátých letech,měla k dispozici i katr a celkový vodní výkon mlýna byl přes 11 kilowattů.

V současné době je mlýn opravován, ale patrně jako rekreační objekt – technické zázemí zatím zůstává beze změn. Právě u mlýna Mirek odbočil vlevo po zelené značce a vydal se proti proudu potoka Věžnice. Mimochodem, ten je u mlýna přes původní náhon veden po betonovém akvaduktu, což je rozhodně zajímavá technická stavba viditelná kousek od odbočky přímo ze silnice.

Údolí potoka Věžnice, který zelená značka prochází, je rozhodně zajímavé. Je hluboce zaříznuté do kopců Bouzovské vrchoviny, porostlé smíšeným lesem a kolem potoka se rozkládají mokřadní louky s množstvím pozoruhodných rostlinných exemplářů. V jarních měsících to tady vypadá trošku jako na zahrádce prastaré bylinářky, která ví, co kam zasadit, aby vyrostlo něco léčivého, nebo alespoň krásného.

Kam dál cesta údolím Věžnice Mirka Kobzu zavedla, se dozvíte v naší rozhlasové pohlednici Od Pradědu na Hanou ve středu 24. července.