Lenní správa hradu Mírova
Stavba hradu Mírova souvisí bezprostředně s upevňováním pozice olomouckého biskupa na Moravě.
Rozsáhlá provincie, která patřila církvi a sahala na Mohelnicko, potřebovala nejen centrum, kterým do té doby byla biskupská Mohelnice, ale také pevnost, ve které by bylo možné udržovat posádku nutnou pro ochranu tohoto území.
A tak biskupové usilovali o stavbu hradu. Jako vhodné místo byl vybrán ostroh uprostřed Mírovské vrchoviny nad říčkou Mírovkou, kde byla nejprve vybudována tvrz a zanedlouho na jejím místě i první pevný hrad.
První zmínka o Mírovu nese datum 1266. V roce 1320 biskup přesunuje do Mírova lenní správu svých statků z Mohelnice. To znamená, že se Mírov stal skutečným centrem poměrně rozsáhlého dominia, které však bylo rozděleno na menší statky, většinou pronajaté drobným zemanům.
Zajímavé je, že podmínkou nájmu těchto údělů bylo bránit biskupovy zájmy, a to zejména vojensky, ale udržovat i určitou část hradu, která byla jakoby součástí tohoto nájmu. Správcem provincie byl pak stanoven jeden z těchto zemanů. Asi nejvíce se v tomto osvědčili příslušníci rodů pánů ze Zvole a také Ráječtí, kteří nosili dokonce přídomek z Mírova.
Lenníci olomouckého biskupa se vypracovali velmi často mezi příslušníky nižší šlechty a někdy také dosáhli i panského stavu.
Ve druhé polovině 16. století biskup pomalu začíná léna vykupovat a provoz a obranu hradu zajišťuje napříště žoldnéřská posádka. I tak se ale jedná o velmi zajímavou historii této pozoruhodné instituce, tedy lenní organizace mírovské provincie.
Na mírovský hrad se vydáme v neděli 8. září.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
