Miroslav Kobza

Prostějov je dnes jedním z největších měst v kraji. Jeho historie je, co do památek, poněkud ukrytá za novodobou, moderní podobou z počátku 20. století. 

Přechod ze Štěpánova do obce Liboš na Olomoucku člověk zaregistruje jen podle dopravních značek, které vesnici ohraničují a mostu přes řeku Oskavu.

Rychlebské hory jsou stále poněkud stranou turistického zájmu a tak zde dodnes najdeme místa, kde se dá rozjímat nad krásou krajiny. Takovým místem je i Medvědí kámen.

Buková na Prostějovsku je osadou položenou na náhorní plošině Drahanské vrchoviny v úctyhodné nadmořské výšce přes 600 metrů.

O romantice provázené chroupáním červotoče ve staré chajdě kdesi v lesích se zpívá nejedna trampská píseň. Ve skutečnosti máte zaděláno na velký, ale řešitelný, problém.

Nýznerovské vodopády na Stříbrném potoce pod Rychlebskými horami najdeme v úžlabině nad osadou Nýznerov.

Přestavba někdejších středověkých hradů na zámky mnohdy smyla původní podobu těchto opevněných sídel, případně znamenala jejich úplný zánik. 

Nejstarší historie Přemyslovic je neznámá. Pověst zapsaná v kronice mluví o tom, že zde v lesích přináležejících ke Konickému panství sídlil v dávných dobách uhlíř. 

Jméno obce Klášterec napovídá, že zde v minulosti mohlo působit církevní společenství řeholníků či řeholnic. V případě Klášterce na Šumpersku je to pravda.

Račí údolí patří k nejkrásnějším místům Rychlebských hor. Díky své poloze nedaleko Javorníku i lázním Ladek Zdrój bylo toto místo také jedním z nejnavštěvovanějších.