-
Kostel v Bílém Potoce postavili na místě cenné románské svatyně
Díky své poloze v naprosté rovině u polských hranic je kostel sv. Vavřince v Bílém Potoce dominantou celého okolí a také významným orientačním bodem.
-
Kunčice u Bělotína prý dostaly jméno podle pasoucích se koní
Kunčice u Bělotína se tyčí se na svahu nad dnešní hlavní silnicí a láká dalekým výhledem i pozoruhodnou kaplí nad vesnicí.
-
Olbramice. Jak vesnice přišla ke svému jménu a proč zde mají zvonici?
Olbramice patří k mnoha menším vesnicím, které se rozkládají na náhorních plošinách Zábřežské vrchoviny.
-
Kaple v lipkách v Rýmařově je perlou baroka nejen ve městě, ale v celém kraji
Málokdo by hledal perlu severomoravského baroka právě v Rýmařově. A přesto, stranou od městského centra tam najdeme klenot mezi sakrálními stavbami.
-
U Nových Zámků nedaleko Litovle lovil sám císař
Kdysi lovily v lužních lesích kolem Nových Zámků korunované hlavy. Dnes je to místo zasvěcené tichu, turistům a také přírodě. Přitom jsme jen jeden a půl kilometru ...
-
Kostel v Biskupicích prý postavila paní zdejšího zámku, aby vykoupila svůj hřích
Biskupice u Jevíčka mají historii osídlení sahající až hluboko do pravěku. Samotná obec nese dodnes známky prastaré slovanské ulicové zástavby.
-
Farní kostel v Branné postavili protestanti, katolíkům se pak do něj dlouho nechtělo
Kostel Archanděla Michaela v Branné není ani největší, ani nejstarší stavbou Branné na Šumpersku. Přesto je to stavba, které si nemůže člověk nepovšimnout.
-
Kostelíček nad Hranicemi podle legendy založil mnich Jurik
Pozoruhodný kostelíček na okraji Hranic je podle legendy místem, které souvisí s legendárním zakladatelem tohoto města mnichem Jurikem.
-
Dominantou Dobrochova kdysi byla zájezdní hospoda s unikátní fajfkou
Dobrochov najdeme na Prostějovsku pod kopcem Předina s monumentální věží vysílače.
-
Slatinky kdysi patřily olomouckým klášterům. Dnes se sem jezdí hlavně za přírodou
Slatinky patří k menším obcím položeným přímo na svazích Velkého Kosíře. Obec je položená v údolí potoka Deštná, který spatřuje světlo světa nedaleko vrcholu Kosíře.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.