Tři roky se vědci brněnské Mendelovy univerzity zabývali Hranickým krasem. Jaké představili výsledky?
Krajina v celku a krajina v detailu. To je název projektu týmu vědců brněnské Mendelovy univerzity. Tři uplynulé roky se v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku zabývali výzkumem Hranického krasu. Jeho součástí je i nejhlubší sladkovodní propast světa.
Vědci Hranický kras už zkoumají více než 60 let. Poslední tři roky tam ale probíhalo speciální bádání. Dosud vědci kras i propast zkoumali samostatně. Tento projekt Mendelovy univerzity byl ale komplexní.
Zaměřili se na geologii, hydrologii, pedologii, speleologii, sociologii a krajinu. Výsledky svých zkoumání včetně desítek fotografií, grafů a modelů prezentují na výstavě na Staré radnici, zájemci si ji můžou prohlédnout až do 11. srpna.
Představení rubriky
Zpravodajsko-publicistická diskuse na téma, které hýbe regionem. O tom je každou středu odpoledne rubrika s názvem O čem se mluví. Moderátorka pořadu Zora Ježková společně s redaktorem/redaktorkou a hostem/hosty rozeberou aktuální téma, o kterém se mluví v Olomouckém kraji či v některé obci, městě nebo regionu.
Z posledního bádání je zajímavá například informace o znečištění spodních vod, ve 100 metrů hlubokých vrtech hydrologové objevili stopy léčiv a pesticidů. Zaujmout mohla také informace o netopýřím trusu – guámu.
Vědci prokázali, že tito živočichové obývali podzemní Hranického krasu už před 15 tisíci lety. Sociologové a krajináři pak poukázali na turistický potenciál Hranického krasu. Pro samosprávu je podle nich Hranický kras tvořený jeskyněmi a propastí spolu s teplickými lázněmi ideálním atraktivním trojúhelníkem a jakousi výzvou pro zlepšení turistického rozvoje celé oblasti.
Starosta Hranic Daniel Vitonský z hnutí ANO ale přiznává, že dosud chybí strategický přístup k rozvoji celé lokality. „V tuto chvíli město Hranice jako jediné z celého státního aparátu se co týče Hranické propasti významněji angažuje. Měl by se do toho více vložit kraj i ministerstvo životního prostředí, protože je to celosvětový unikát,“ uvádí Vitonský.
Návštěvníkům Hranické propasti zatím slouží jen infocentrum, které sídlí v budově vlakového nádraží v Teplicích nad Bečvou. Město objekt už odkoupilo od správy železnic a aktuálně připravuje jeho přestavbu.
Nápadů jak zatraktivnit celé teplické údolí návštěvníků je více – vede tu i cyklostezka Bečva, samospráva se ale musí zabývat taky nedořešenou dopravní situací v místě, třeba parkovišti nebo křižovatkou pod vlakovým přejezdem na silnici první třídy.
- Jaké jsou výsledky multioborového zkoumání lokality Hranického krasu?
- Jaký je potenciál Hranického krasu pro cestovní ruch?
- Součástí Hranického krasu je i nejhlubší sladkovodní propast světa. Jaká je její aktuálně naměřená hloubka?
Nejen na tyto otázky odpovídal v rubrice O čem se mluví Milan Geršl, geolog z brněnské Mendelovy univerzity.
Ve středu 27. března se budeme bavit na téma výstavba nových cyklostezek v Olomouckém kraji. Poslouchejte od 15:20, záznam následně naleznete ZDE na webu.
Související
-
Nejhlubší sladkovodní propast světa u Hranic opět zkoumají speleologové. Využívají u toho 3D scanner
Nového pomocníka využívají speleopotápěči při dalším výzkumu nejhlubší sladkovodní propasti světa u Hranic na Přerovsku. K dispozici mají 3D scanner.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
