Miroslav Kobza
Připravuji pro vás pořady Od Pradědu na Hanou a Přímo z místa.
V Českém rozhlase Olomouc pracuji od roku 2002, ale externě jsem spolupracoval již v minulém století. Předtím jsem se osm let živil jako novinář v regionálních týdenících na Šumpersku a ještě dříve jako vrchní kotelník a elektrikář.
Kromě rozhlasové práce zpívám, hraji na kytaru a foukací harmoniky v kapele Wilsne!. Rád kutím kolem našeho domu a sem tam zaskočím i na nějakou tu elektrikářkou fušku, abych nevyšel ze cviku. Napsal jsem pár knih, některé prý i dobré a sem tam vyplodím i text pro rozhlasovou nebo divadelní hru. A když je čas, tak i spím.
Mám rád dobré lidi, krásnou krajinu, historii, svůj rodný Zábřeh, cestování na kole i pěšky, muziku od folku přes jazz až po bigbít, dobré jídlo, hrochy všech velikostí a posezení s kytarou v klasické hospodě.
Nemám rád blbce, kravaty, hašteřivost, ranní vstávání, lidi čímkoliv beznadějně zaslepené, horko a příliš přítulné medvědy v horách celého světa.
Co dělám, mě baví. Chtěl bych jako člověk z malého města přinést každému, kdo nás poslouchá i trošku toho venkovského pohledu na svět, lásky k místům, kde jste doma, a věřím, že i trošku toho selského rozumu.
Všechny články
-
Ruda nad Moravou žila Veselicí Českého rozhlasu Olomouc. Ani průtrž mračen náladu nezkazila
Tradiční Veselice s Českým rozhlasem Olomouc proběhla v sobotu v Rudě nad Moravou. Na zdejším fotbalovém hřišti se jako vždy sešly tři kapely a také spousta posluchačů.
-
Mírovská hora nabízí výhled na krajinu, která se jeví jakoby bez lidí
Ne, že by Zábřežská vrchovina neměla dominantnější vrcholy, než je 595 metrů vysoká hora Mírovská, přesto je tento kopec krásnou ukázkou, jak půvabný zdejší kraj je.
-
Tajemný lom Brankopy na Žulovém vrchu dodnes dýchá romantikou
Žulové lomy jsou nedílnou součástí koloritu oblasti okolo Žulové, Vápenné a přilehlých obcí. Lom Brankopy na Žulovém vrchu patří k těm, jejichž návštěvu vykoupíte potem.
-
Bolelouc kdysi vlastnili drobní vladykové i církevní vrchnost
Bolelouc je osada, která je odpradávna spojená s řekou Moravou. Dnes je součástí aglomerace Dubu nad Moravou, kdysi to však bývala vesnice.
-
Vidly prý založili kovkopové na radu samotného Praděda
Osada Vidly je nejen křižovatkou jesenických cest, ale také pozoruhodným dokladem osídlování vysokých partií Jeseníků v honbě za zdejším bohatstvím dřeva i kovů.
-
Vydejte se s námi se na méně známá poutní místa Olomouckého kraje
Někam dodnes chodívají velkolepá procesí, jinde jen narazíte jen na člověka v hluboké modlitbě. Všechna jsou však spojená s lidskou vírou a nadějí.
-
Vápenka pod vrchem Rachava u Kovářova přestala pálit vápno pod tlakem konkurence
Technické památky se stále častěji stávají vyhledávanými cíli turistů. To platí i pro bývalé vápenky, které jsou důkazem využívání vápence už od 19. století.
-
Životní styl
Místo, kterému dali jméno vlci, se stalo centrem rekreace lidí z Bludova i okolí
Vlčí důl u Bludova je poměrně známou lokalitou. Díky koupališti, které sem po léta láká letní návštěvníky i díky chatové oblasti, která zde vznikla. Co zde ale bylo...
-
Zámek v Prostějově nahradil dvě středověké tvrze. Sloužil jako vězení i fabrika, nyní zdobí město
Počátky existence panského sídla v Prostějově sahají velmi hluboko do minulosti. Původně zde stávaly dvě tvrze, později sídelní funkci plnil dnešní zámek.
-
Hrabí nabízí výhled do nivy Moravy i starosvětský klid
Stoupáte-li z nivy řeky Moravy od Řimic ke hradu Bouzovu, cesta vás neomylně zavede do Červené Lhoty a pak dále do kopce až na jakousi terasu, kde se rozkládá Hrabí.
