V Českém rozhlase Olomouc pracuji od roku 2002, ale externě jsem spolupracoval již v minulém století. Předtím jsem se osm let živil jako novinář v regionálních týdenících na Šumpersku a ještě dříve jako vrchní kotelník a elektrikář.
Kromě rozhlasové práce zpívám, hraji na kytaru a foukací harmoniky v kapele Wilsne!. Rád kutím kolem našeho domu a sem tam zaskočím i na nějakou tu elektrikářkou fušku, abych nevyšel ze cviku. Napsal jsem pár knih, některé prý i dobré a sem tam vyplodím i text pro rozhlasovou nebo divadelní hru. A když je čas, tak i spím.
Mám rád dobré lidi, krásnou krajinu, historii, svůj rodný Zábřeh, cestování na kole i pěšky, muziku od folku přes jazz až po bigbít, dobré jídlo, hrochy všech velikostí a posezení s kytarou v klasické hospodě.
Nemám rád blbce, kravaty, hašteřivost, ranní vstávání, lidi čímkoliv beznadějně zaslepené, horko a příliš přítulné medvědy v horách celého světa.
Co dělám, mě baví. Chtěl bych jako člověk z malého města přinést každému, kdo nás poslouchá i trošku toho venkovského pohledu na svět, lásky k místům, kde jste doma, a věřím, že i trošku toho selského rozumu.
Všechny články
-
Rejhotice byly kdysi průmyslovým srdcem Podesní
Rejhotice jsou nejstarší a co do rozlohy katastru také největší částí dnešní obce Loučná nad Desnou. Jejich území zasahuje od údolí Desné až po vrchol Pradědu.
-
Hlušovice skrývají mnoho drobných památek a dokonce i Přístav
Hlušovice jsou vesnicí ležící v nejplošší rovině Hané severně od Olomouce přímo na březích potoka Trusovky. Patří k tradičním zemědělským obcím, kde se však dá najít...
-
Miroslav Kobza: Cesta na Praděd. Chlapské dobrodružství po dvaceti letech
Vzhůru do hor! Skupina přátel vyráží na vrchol Pradědu, a jak se ukáže, náročný cyklovýlet prověří nejenom fyzické síly tří kamarádů, ale také síly volní a morální.
-
Cyklostezku na trase bývalé dráhy doplnil železniční skanzen
Unikátní cyklostezku vybudovali před dvěma lety nedaleko Zábřeha. Celá její trasa je vedena po tělese bývalé hlavní železniční trati mezi Prahou a Olomoucí.
-
Proč se Kobylá německy jmenovala „Ves panen“, dodnes zůstává tajemstvím
Dřívější úřední název Kobylé nad Vidnavkou zněl německy Jungferndorf. České jméno označuje místo, kde se chovaly kobyly, ale německý termín „ves panen“ je poněkud tajemný.
-
Vysílač Praděd je dnes i hotelem, rozhlednou, restaurací i nejvyšším bodem v České republiky
Je zajímavé, jak člověk už od počátku toužil si podmanit i ty nejnehostinější oblasti našich hor, a tak již v 19. století stávala na nejvyšší moravské hoře malá útulna.
-
Počátky Strážné jsou zahaleny tajemstvím. Dnes se sem jezdí hlavně za výhledy z Lázku a okolí
Už jméno Strážná napovídá, že se jedná o obec na kopci, v tomto případě na hřebeni Zábřežské vrchoviny, ze kterého vykukuje nad okolní krajinu nejvyšší hora Lázek.
-
„Kojetínskou“ elektrárnu v Lobodicích dnes spravuje obec a plánuje ji ukazovat turistům
Lobodice leží jižně od Tovačova na pravém břehu Moravy, kousek od rezervace Zástudánčí, která chrání lužní lesy pod soutokem Moravy a Bečvy.
-
Dějiny Janoušova u Cotkytle jsou tajemnější, než pověsti, které o vesnici hovoří
Velké Losiny jsou známou obcí pod Jeseníky, které proslavil, zdejší zámek, ruční papírna ale zejména lázeňská tradice. Lázně jsou odpradávna spojeny s vodou.
-
Kobeřice se chlubí kostelem Bolestné Panny Marie i zachovalou strukturou návsi
Kobeřice – Hradčany – tak zní oficiální jméno spojené obce v nejjižnější části dnešního olomouckého kraje. Právě prvně z obou částí se může pochlubit krásným kostelíkem.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 28
- 29
- 30
- 31
- 32
- …
- následující ›
- poslední »