Dita Vojnarová
Připravuji a moderuji dopolední vysílání, Dobrou radu, Apatyku a Větrník.
Do mikrofonu Českého rozhlasu Olomouc jsem poprvé promluvila v roce 2000. Bylo to tenkrát jen na zkoušku, na záskok. Trochu se to protáhlo...
Pravidelně pro vás připravuji dopolední vysílání. Od výběru témat, přes přípravu reportáží a rozhovorů. Možná jsem minulý týden volala právě k vám, do vašeho města nebo obce, abych vás pozdravila a zjistila, co je u vás nového, a jak se vám daří.
Apatyka, to je hodinový magazín o zdraví, který moderuji a který mi rozšířil obzory. Setkávám se s lékaři, kteří jsou vždy ochotni odpovídat na mé i posluchačské dotazy týkající se jejich oboru.
Každý týden si také do studia zvu člověka, který rozhodně má co říct. A vůbec to nemusí být známá osobnost. Větrník má podtitul „příjemná hodinka s příjemným hostem“ a já si ji vždy patřičně užívám. Povídala jsem si např. s plastickým chirurgem Bohdanem Pomahačem, americkým velvyslancem Normanem Eisenem, zpěvačkami Martou Kubišovou, Petrou Janů, Věrou Špinarovou, Marií Rottrovou, zpěváky Karlem Plíhalem, Jiřím Macháčkem, Karlem Kahovcem, Josefem Zímou, herci Ladislavem Chudíkem, Františkem Řehákem, Otakarem Brouskem st. a Miroslavem Donutilem. Nebo také s basketbalistou Rostislavem Pohlmannem, cyklistou Tomášem Kajnarem a koulařkou Evou Kacanu.
Mou velkou láskou je rozhlasové herectví – natáčení četeb a dramatizací s režiséry Michalem Burešem a Tomášem Soldánem. Slyšet jste mě mohli např. v pětidílné dramatizaci autorské novely Andrey Hanáčkové "Dary naší paní", v tragikomedii Davida Drábka "Švédský stůl", v absurdní komedii Eugena Ionesca "Nosorožec", v cyklu Životopisy, a to v dílech věnovaných Jacquesu Brelovi, Fryderiku Chopinovi nebo Federicu Fellinimu nebo v povídce Alice Nellis „V pekle“.
Mám ráda divadlo (s Moravským pravidelně spolupracuji), kino, knížky, Rejvíz a jeho nejbližší okolí, fandím dobrovolným i profesionálním hasičům. Slabost mám pro dobré jídlo a pití, beagly a slezská nářečí. Ráda si povídám s lidmi, z čehož vyplývá, že jsem si povolání zvolila více než dobře.
Všechny články
-
Na psí knížku
„Dobrý den, rodiče se rozvedli před 15 lety. Jsem jediná dcera, zůstala jsem s matkou, otce jsem navštěvovala. Před třemi lety si našel přítelkyni, která se k němu ...
-
Kočičku jsem si pohladil
Měla tenkrát sedmnáct měsíců, žila ve volné přírodě - v záchranné stanici v Zimbabwe. „Nádherná lvice, které jsme ale byli úplně ukradení,“ směje se Tomáš Loun z Př...
-
Vysmátý jak rajče
Říká o sobě, že je jen malý kluk, co si chce hrát. Hraje si. Dělá to, co ho od dětství baví. Hanny Firla je ze Šumperka. Tady začal zpívat ve vyhlášeném sboru Motýl...
-
Není moc rozhlasových redaktorů, kteří znají vyhlášku 50/75 sb.
„Jsem totiž vyučený elektrikář, nějakou dobu jsem se oboru věnoval, ale pak jsem začal,“ říká novinář, publicista, spisovatel, fotograf Miroslav Kobza. Držitel Ceny...
-
Na Nordic Walking v rukavičkách
Vypadá to jednoduše, ale je potřeba se to učit. Severská chůze neboli Nordic Walking se do světa rozšířila z Finska. Věnovat se jí mohou lidé všech věkových kategor...
-
Co se dá zvládnout s přerovskou Dlažkou?
Podle mého názoru úplně všechno. Ještě jako studentka olomoucké univerzity jsem s partou kamarádů vyzkoušela hned několik akcí, které v Přerově tenkrát vymysleli.
-
Používejte selský rozum
To je základní rada, kterou vám dají v každé spotřebitelské poradně.
-
Jak poznáme, že trpíme celiakií?
„Můj syn má čtyři roky a odmítá jíst pečivo. Nejvíce mu chutnají kukuřičné lupínky. Může mít celiakii? Měla bych s ním zajít na vyšetření?“ ptala se posluchačka Klá...
-
Nejlepší jeřábníci dokážou zavřít těžkým nákladem krabičku od...
Na jeřáb se dostal náhodou. Do Ferony přišel jako vystudovaný slaboproudař. Než se dostal ke své profesi, musel projít kolečkem jednotlivých stanovišť na provozu. A...
-
Důstojné umírání
Hospice jsou místem laskavé péče o umírající. Dokáží vytvořit bezpečné a důstojné místo pro nemocného i jeho blízké.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 92
- 93
- 94
- 95
- 96
- …
- následující ›
- poslední »