Dita Vojnarová
Připravuji a moderuji dopolední vysílání, Dobrou radu, Apatyku a Větrník.
Do mikrofonu Českého rozhlasu Olomouc jsem poprvé promluvila v roce 2000. Bylo to tenkrát jen na zkoušku, na záskok. Trochu se to protáhlo...
Pravidelně pro vás připravuji dopolední vysílání. Od výběru témat, přes přípravu reportáží a rozhovorů. Možná jsem minulý týden volala právě k vám, do vašeho města nebo obce, abych vás pozdravila a zjistila, co je u vás nového, a jak se vám daří.
Apatyka, to je hodinový magazín o zdraví, který moderuji a který mi rozšířil obzory. Setkávám se s lékaři, kteří jsou vždy ochotni odpovídat na mé i posluchačské dotazy týkající se jejich oboru.
Každý týden si také do studia zvu člověka, který rozhodně má co říct. A vůbec to nemusí být známá osobnost. Větrník má podtitul „příjemná hodinka s příjemným hostem“ a já si ji vždy patřičně užívám. Povídala jsem si např. s plastickým chirurgem Bohdanem Pomahačem, americkým velvyslancem Normanem Eisenem, zpěvačkami Martou Kubišovou, Petrou Janů, Věrou Špinarovou, Marií Rottrovou, zpěváky Karlem Plíhalem, Jiřím Macháčkem, Karlem Kahovcem, Josefem Zímou, herci Ladislavem Chudíkem, Františkem Řehákem, Otakarem Brouskem st. a Miroslavem Donutilem. Nebo také s basketbalistou Rostislavem Pohlmannem, cyklistou Tomášem Kajnarem a koulařkou Evou Kacanu.
Mou velkou láskou je rozhlasové herectví – natáčení četeb a dramatizací s režiséry Michalem Burešem a Tomášem Soldánem. Slyšet jste mě mohli např. v pětidílné dramatizaci autorské novely Andrey Hanáčkové "Dary naší paní", v tragikomedii Davida Drábka "Švédský stůl", v absurdní komedii Eugena Ionesca "Nosorožec", v cyklu Životopisy, a to v dílech věnovaných Jacquesu Brelovi, Fryderiku Chopinovi nebo Federicu Fellinimu nebo v povídce Alice Nellis „V pekle“.
Mám ráda divadlo (s Moravským pravidelně spolupracuji), kino, knížky, Rejvíz a jeho nejbližší okolí, fandím dobrovolným i profesionálním hasičům. Slabost mám pro dobré jídlo a pití, beagly a slezská nářečí. Ráda si povídám s lidmi, z čehož vyplývá, že jsem si povolání zvolila více než dobře.
Všechny články
-
Jiří Přibyl z Moravského divadla získal Cenu Thálie
Potěšila ho už nominace, zisk nejprestižnější divadelní ceny je velkou odměnou za nastudování role "Falstaffa" ve stejnojmenné opeře Giuseppe Verdiho. Říká: "Role F...
-
Autisté jsou prostě "jiní"
Na svět se dívají jinak, jinak reagují, jinak se chovají. A potřebují naši pomoc.
-
Lékař bez hranic Petr Jemelík
Za sebou má několik misí, ta první před šesti lety proběhla v jižní Nigérii. Odtud zamířil do Jordánska a následně do pásma Gazy, kde působil v době válečného konfl...
-
Triatlon mě uchvátil
Má rád všechny sporty, od dětství hrál závodně fotbal. Pak nasedl na kolo a zkoušel to v Mohelnici s cyklistikou. Ta mu po čase přišla stereotypní, proto si přibral...
-
Do Tibetu bych se klidně vrátil
Michal Majer pracuje jako dobrovolník pro obecně prospěšnou společnost M.O.S.T. Dvakrát už navštívil Tibet, kam směřuje část prostředků, které organizace získává. J...
-
Jak se drhne podlaha sto let staré lodi
To ví moc dobře profesor Ivo Jirásek, proděkan pro vědu a výzkum Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Na podzim loňského roku se zúčastnil plavb...
-
Při "Vojtovce" musíte být trpěliví a důslední
Málokterá maminka neví, co je to tzv. Vojtova metoda. Buď se svým dítětem cvičila sama nebo viděla, jak cvičí některá její kamarádka. Vojtovu metodu ale nevyužívají...
-
Drbny se hrají moc dobře
Jana Synková ví, o čem mluví. Vesnickou drbnu Horáčkovou si zahrála už ve dvou komediích Zdeňka Trošky Babobřesky. A připravuje se na další natáčení. Podotýká, že i...
-
Na Antarktidu s bastrubkou v batohu
Cvičit se musí, to ví i kapelník dechovky Valanka a zároveň ornitolog Václav Pavel. Proto si na další cesty s sebou brává hudební nástroj. Kolegové to už vlastně vy...
-
Moravské divadlo, to jsou hlavně skvělí kolegové
Není mu ještě třicet, ale stihl toho už hodně. Vystudoval JAMU, pátým rokem hraje v Moravském divadle Olomouc. Před sedmi lety založil s kamarádkou Michaelou Doleže...